pondělí 6. června 2016

:: EOC MIDDLE - Příliš dlouhý článek o příliš krátké trati



Náhled trati mužů :: V plné velikosti ŽENY :: MUŽI 

Úvod
Mistrovství Evropy skončilo. Závod na krátké trati, kterej jsem měl čest stavět (je to sice pitomá fráze, ale co s tím, když je to pravda) a se kterým jsem strávil posledních dva a půl roku taky. Na úvod se musím pochválit, protože se mně podařilo vůbec nic nikomu nevykecat. Pro mě téměř nadpozemský výkon. Za druhé, až se mě příště bude Kade ptát, jaké větší závody jsem už postavil, tak nemusím cosi mumlat o etapě na vícedenních, ale můžu se s klidem zahledět do dáli a ledabyle na půl úst vypustit „ále jeden mistrák“.

Když už je řeč o předzávodním rozhovoru, tak jsem tam vyjádřil názor, že bych byl spokojenej, kdyby vyhráli ti nejlepší, že by to jako byl důkaz, že to bylo postavený dobře. No tak v tomhle ohledu musím říct, že jsem spokojenej. U žen jsou první dvě absolutní špička a u mužů je vítěz asi nejlepší, který byl na startu, druhý také není překvapení, u třetího to bylo poměrně otevřené.

1.Tove Alexandersson (SWE) a Matthias Kyburz (SUI)
2.Judith Wyder (SUI) a Gustav Bergmann (SWE)
3.Marika Teini (FIN) a Lucas Basset (FRA)

Stránka závodu ZDE
Přenos televize ZDE

S tím televizním záznamem je to bohužel složitější. Přímej přenos se křížil s French open a tak dostávala přednost Kvitová a spol. v pořadu "Naše slavné prohry". Kdo byl filuta, tak v té době sledoval přímák na webu ČT SPORT a viděl tak úplně sakum pikum všechno. Záznam tohohle pásma (zatím) nikde není, takže tady máme značně fragmentovaný záznamy. Pod odkazem je devadesátiminutový záznam, který běžel v pátek 27.5. od 22:25. Půlhodina mužů a hodina žen. Malá část v archivu je z odpoledního přenosu a další nová část je v souhrnném dokumentu vysílaném 4.6. v 8:05.  

No tak musím říct, že trefit se do směrnýho času je z mojí strany zatím z kategorie šamanství. Buď za 40´ (Chvaleč) nebo 30´ (Oseček) ... Tady jsme to měli (samozřejmě) otestovaný - u žen to na těch 35´ vypadalo a to, že nakonec jedna ulítla na 32´, když další šla těsně pod 35´, myslím nevadí. U chlapů to z testování ukazovalo, že asi budou rychlejší (+-33:30). Holt byli ještě rychlejší a ta přidaná smyčka na K12-K13 je zas tolik nezpomalila. Naštěstí na middlu ten směrnej čas není to úplně rozhodující... ikdyž jsem Kyburze na doběhu brzdil očima, ať ten čas začíná aspoň 32´. A jak píše Rouman, kdyby třeba pršelo, tak by to v těch šutrech bylo určitě pomalejší.

Protože jsem velice nespolečenskej, nikoho neznám, s nikým se nebavím a jsem zádumčivý, tak jsem se toho moc o názorech na tratě nedozvěděl. Na druhou stranu jsem byl zvědavej k prasknutí, tak jsem udeřil přímo, hrdinně, na fejsbuky a internety účastníků závodu, s familiérním dotazem - jako kdybychom spolu pásli slony – Tak co ty na to Honzo/Dano/Miloši/ ... Judith/Gustav/Tove/...? Jakou trať jste očekávali? Jak jste se na ní připravovali? Nečekali jste větší využití střední partie - muži 11-15, ženy 11-12? Nebyl dlouhej postup bez volby blbej?
Těm, kteří mně o trati něco napsali velmi děkuji.

Ohlasy
Matthias Kyburz (gold medal - men):
"I think the course was quite what we expected. We expected the start somewhere there. Because one map extract was not on the old map but we realized that it has to be on the west side of the old map. And there was one big road which could lead us to the pre-start.
So we could guess quite well where the course should approximately go through.
It was interesting in the way that the first part was very stony and tough physically and the second part was much faster. this change made the course special. But of course if you have lost time in the first part, you couldn`t catch up again. So I think the 2nd part was really nice to run,but not too difficult. (or at least no big time differences were made there)
But in general it was a difficult course and I think also for TV purpose it was really well done with the nice "sand stone" areas. 
Of course it is easy said if you have done a good race, but I really think that it was a challenging course!"

Judith Wyder (silver medal - women):
"EOC was a great event with lots of highlights. Also the middle course was very demanding and though! I think it was what I had expected.. but maybe the terrain was even taffer than I thought... "

Gustav Bergmann (silver medal - men):
"I think that it was a good course with a lot of variation. I really liked that there was no spectetor control, as that would have made the course a lot worse.
Beforehand we thought that the middle was going to be more like the 2nd half of the course, and not so much in the stony slope. But as we drew closer to the competition we realised that the start was probably going to be quite far away from the finish, and that the start would be tricky. Even though we knew that, I was surprised by the intense and tricky start. I had difficulties getting into the map properly, but managed to stay in touch an find my flow. I am really happy with my race, apart from 1 control (no 14), where I didn't see the flag and went to another boulder before coming back 1 minute later. It was a tricky control, and you managed to get me lose contact and that's where I lost the gold medal!"

Marika Teini (bronz medal - women):
"Overall I liked the course. There was enough variation between short and long legs and it's always really nice to have some legs with route choice challenges in middle distance. There was also different terrain types during the course, which forced me to chance orienteering technique several times. Start of the race was good as it was technically the most challenging part of the course and so you had to be fully concentrated from the beginning.
The course was pretty much what I expected. I had drawn some model courses to old map and tried to imagine how to orienteer those. Between sprint and middle I also trained on training maps, where I focused on getting familiar with mapping style in Czech as I hadn't orienteered there before. Though I had prepared well, in the beginning of the race I was surprised that orienteering was so tricky and I also had expected better runnability. Now stony ground made it difficult to find enough time for map-reading."

Oscar Sjoberg (4th place - men):
"Thank you for the EOC-middle, it was my biggest success so far this year. I think the course was really great, many runners were suprised by the technically and physically challenge in the beginning of the course. I handled this area really well by running mostly with the direction. I tried to use the vegetation and the curves, not so much the stones, for navigation. After the climbing to control number 9 I got tired and had to fight for not losing any time. Unfortunately I then did some errors to control 11 and 12. When the runnability increased at the second part I just tried to make the controls easy and push everything I could! Thank you again for a superb championship, I think us swede could learn a lot for you czech when it comes to arranging competitions!"

Florian Howald (5th place - men):
"Yeah I liked the Middle Distance course really much!
About our preparation:
- I think Swiss Team was well prepared. Since there was an old map, we could see what would be offered quite well. So for the lower (fast) part we thought the Vidnava forest would be most relevant and trained there quite much. This gave a good impression how fast the terrain can be (2nd part of the Middle Distance). Then we knew that probably first part will be more in the slope and it looked really stone to us. We also checked some Youtube videos from the local biketrails there, to get some impressions. There was not really any relevant terrain to train in, but anyway we expected the slope in the beginning to be quite rough.
And then of course the Model Event was really helpful, we realized that the map doesn’t look as stony any more as the old one and also that it wasn’t too bad to run either.
In addition we draw some longer legs on the old map to get prepared for those.
=> Also afterwards of the race I still feel we were well prepared.

Course:
- First control was demanding, not much time to prepare and then a diffuse, green and stony slope; so that was a real challenge. I have been at the right stones, but couldn’t see the flags and since I was not sure enough I turned to the right without looking behind the stones and missed for 20-30’’.
- Then as expected some green / rough controls in the first part, also a longer leg to break the routine was included. Runnability / visibility was varying quite much, so this made the course also interesting, because it changed the tasks often.
- Towards the end the terrain got faster and faster, and then one interesting longer leg (19) where I didn’t found the best solution.
=> For us the terrain and course was not really a surprise, but still very challenging because it the tasks were changing quite a lot and some controls in stony areas / greens were really tricky."

Jan Šedivý (6.místo)
"Před závodem jsem koukal na nějaký tvý starší tratě, co posílal Radovan a myslím, že stavíš perfektní závody. Střídání směrů, délky postupů, umístění kontrol až na konci těžkého místa (to mi přijde taková tvoje specialitka). Takže jsem byl připravenej na nejhorší. Ta trať na ME byla zajímavá - taková různorodá a to se mi líbilo. Opravdu asi jedinou vadou byl delší postup, kde nebylo co řešit a člověk si tam mentálně trochu odpočinul. Tam to možná chtělo nějakou volbičku. Ale je mi jasný, že jsi moc volný ruce neměl (IOF kontroloři, prestart, štafle, TV atd..). Co se týče tvých dotazů - čekali jsme kamenitější trať (já jsem v terénu nikdy nebyl takže jsem byl mentálně nastavenej na tu prasárnu Červená ruka nebo Sedlo na Šumavě) určitě i že to bude více nahoře a volbu taky typu - terénem těžká realizace, obíhačka dlouhá… Na druhou stranu, mně se líbí, když je trať pestřejší - občas kameny, bažiny, pak to rozeběhneš a v tomhle to bylo na 1. Co jsem slyšel ohlasy, tak se to líbilo, takže můžeš být pyšnej. Možná ještě zkus Beta, tomu se to nepovedlo, tak bude kritičtější. Díky moc a těším se na další tvý závody."

Šéďa (foto Orienteering.lt)

Miloš Nykodým (17.místo)
"Mně ta trať přišla suprová. Měla parametry světové úrovně. Moc jsi nás nepřekvapil. Věděli jsme, že jsi v tomhle ohledu perfekcionista. Že se bude startovat v té nové části jsme tušili, už jenom proto, že z karantény byla cesta na předstart odhadnutelná. To jestli to pak bude víc v té zelené části jsme netušili, ale je to middle, tam jsme tolik stavbu neřešili. Hodně jsme se připravovali na změny tempa (krátké X dlouhé postupy) a směru. Kauč nám říkal, že tam určitě nějaké dlouhé postupy, na kterých bude potřeba rozjet forsáž budou. Na middle není potřeba mít stejné volby jako na longu, ale myslím, že na obou dlouhých postupech varianty byly. Třeba mě jsi při postupu na K9 vytrestal. Od kontroly mě to táhlo dost doprava (omylem - neudržel jsem směr) chtěl jsem to jít rovně, ale terén mě stáhnul svojí průběžností jinam. Když jsem se najednou ocitnul hodně vpravo, tak jsem si říkal, že už cesta bude lepší. Bohužel tady na mě Gustav udělal nejvíc, asi půl minuty. Nejtěžší mi přišla ta oblast kolem jedenácté a čtrnácté kontroly. A tu jsi využil parádně. Kdyby tam byly jen kratší postupy, tak by to bylo lehčí od objektu k objektu, takto na těch středně dlouhých postupech chtěl člověk znovu zrychlit a když si to nepohlídal, jako třeba já s Gustavem, tak to zavánělo chybou. Sranda je, že jsme naběhli na ten velkej kámen u K14., ale ten malej jsme od něj neviděli. Škoda! Gustava to stálo vítězství a mě šesté místo. Od K15 už to bylo víceméně o běhu, protože viditelnost byla skvělá a i těch detailů v mapě ubylo. Ale i v tomto prostoru jsi našel parádní volbu na K19. Moc nechápu, že to některé hodně dobré závodníky táhlo spodem tím sajgonem. Sranda je, že jsem do té doby, než mě Gustav doběhl šel fakt dobrej závod. Pohyboval jsem se kolem 10-17 místa. Ale zaváháním na K9 a K11 jsem mu nabídnul svoje záda a už bylo jasné, že je jen otázkou několika postupů, než mě doběhne. I na GPSce jde vidět, že se Gustav dost zrychlil, když mě na K12 a K13 dobíhal."

Jan Petržela (18.místo)
"Musím říct, že se mi vůbec nelíbil začátek tratě - ťukačka v difuzních tvarech. Přišlo mi, že se tam moc nedalo vyčíst, prostě jít na směr a koukat se po lampionu. Po pěkné pasáži 4-11 přišly další 2 kontroly na styl svěťáku v Polsku (tam jich bylo mnohem víc), kde jde člověk na směr sračkama a doufá, že zahlídne lampion, protože těch kamenů tam bylo spousta a v těch prořezávkách se přesný směr příliš udržet nedá. Závěr trati už se mi líbil hodně, tam jsi dal prostor vyniknout Čechům, já jsem toho narozdíl od Šédi bohužel nevyužil. 
Víceméně to bylo to, co jsme čekali. Takže jediné překvapení bylo, že na jedničku nebyl nějaký delší postup do těžkého, kde by se člověk musel promapovat."

Jana Knapová (21.místo)
"Pěkná trať, záludný terén, zvlášť v první třetině/polovině trati. Trať jsme měli koncipovanou podobně, ale čekali jsme právě větší využití té prostřední části prostoru - že by smyčka byla tam, namísto u nás holek hned na začátku. Přechod do "vidnava" části už byl pak jasný a značil mapově lehčí, mně známější úsek.
Sama jsem měla s úvodní částí velké problémy, dostat se do mapy a chápat věci, co vidím, bylo to něco celkem nového pro mě. Co se týče dlouhého postupu, tak teď nevím, který myslíš, ale myslím, že všechny delší postupy nabízely mikrovolby (K9, K13 i K 16). Nějaké větší volby se zas na middlu ani nedají tolik čekat. Podle mého názoru by middle ani na zásadních volbách postavený být neměl. Postup na K 20 (předsběrku) byl tupý, ale to asi moc jinak udělat nešlo.
Díky za pěkný middle, přestože mě vytrestal, tak jsem si to užila a trať i prostor byly moc pěkné ;)"

Adéla Indráková (23.místo)
"Jedním slovem trať finále byla výborná. :) Podle doplňujících informací o vzdálenostech na start a možností terénu jsme jakž takž koncepci tratí očekávali, s tím rozdílem, že jsme čekali dlouhý postup na jedničku a smyčku v oblasti kolem 12k (případně kdekoli jinde dál v trati). Nakonec to bylo na startu pěkné překvapení. Postavila jsem si na staré mapě pár postupů a prošla si pár tratí ostatních, abych si udělala jasno v tom, co bude v terénu zásadní, hlavně s nadhledem ke generalizaci. Několik dlouhých postupů šikmo přes údolí se tam nabízelo, tak jsem promýšlela strategii, jak je proběhnout. Tvůj postup na 9K byl povedený, rozhodně jsem hned správnou variantu neviděla, ale myslím, že jsem vybrala dobře. Bylo to záludné, ale férové, takže děkuji za skvělý evropský zážitek :)"

Jan Procházka (27.místo)
"Na úvod tě musím pochválit, nachytal jsi mě :) A teď fakticky, trať byla pěkná, ale v naší závodní přípravě jsme měli tvoji starou trať z podobného terénu a ta budila větší respekt.
1-6 to byla ťukačka při které nebyl skoro na nic čas (mě se nepovedla)
7-8 pěkné rozběhnutí a zklidnění, asi si ho vyžádal TV
8-10 když budu tvrdej, řeknu nejslabší část trati, ale nějak jsi nás nahoru dostat musel
10-15 supr pasáž, těžká ve které se dělaly chyby mohl bych vyprávět...
15-16 a 18-19 povedené postupy s několika variantami. Zbytek kontrol mezi těmito úseky beru jako spojovací na to nás dostat do TV a cíle. Asi se v této pasáži víc vymyslet nedalo...
Když to shrnu pěkná trať, které však chyběl ten zajímavý delší postup, protože ten na 9k moc variant nenabízel.
To je můj pohled jako závodníka a můžeš mi ho vrátit po MČR KT. Já však mám v kapse asi lepší terén a nemám omezení televizí..."
 
Gustav Bergmann a Miloš Nykodým (foto Orienteering.lt)

Dana Šafka Brožková (30.místo)
"Příprava byla mohutná, dostala se nám do ruky trať, co jsi stavěl v podobném terénu. A Radek Novotný to zhodnotil, že ta trať je velice dobře postavená a bude problém ji překonat. Další postřehy byly, že stavíš hodně změn směrů, nedáváš kontroly na náhodu a že tvůj rukopis je podobný, jako staví tratě právě RN. 
Podle našich informací, kde bude aréna a jak daleko se jede z karantény, jsme umístili start přesně a pak už padaly návrhy různých tratí. Přikládám jednu stavbu Betovu, myslím, že to hezky vystihl. Jen je více kontrol právě v té oblasti 11-12, ale to je asi taky tím, že okolo startu máme jen vrstevnice, proto se tam blbě umísťují kontroly.
Takže čekali jsme více kontrol v oblasti 11-12, ale začátek tvého finále byl stejně kvalitní. Dlouhé postupy fajn, určitě zajímavé. Byla to pěkná a náročná trať. Samozřejmě se to těžko srovnává, protože běžet ve Finsku, Norsku, tak tam je terén sám o sobě náročný a trať těžká, ale tohle bylo fakt na úrovni. Terén i trať." 

Pavel Kubát (34.místo)
"Celkově to byla moc pěkná trať. Ihned po startu smyčka kontrol, která byla velmi těžká, kontroly hodně schované, pak lehčí pasáž 6-8 (což ale bylo zřejmě kvůli TV), kde jsem teda svojí blbostí a zbytečným tlačením na pilu udělal chyby. Delší postup jsme asi očekávali nějaký nápaditější, tady bylo potřeba jenom ukázat, že na to člověk fyzicky má a jít pěkně rovně co nejvíc pod čarou (což se mi opět moc nepovedlo). Pak moc pěkná pasáž 10-15, kterou jsme tak nějak čekali a kde jsme stavěli gró tratě. Konec pak nějak hezky dotáhnout na shromko, což se taky povedlo, pěkný postup s volbou na 19. Tam jsme možná čekali něco v těch bažinkách, ale ony už nebyly tak zelené jako na staré mapě, takže by to asi nijak extra zajímavé nebylo.
Jediné, co jsme teda asi nečekali byl ten dlouhý postup postavený takto. Určitě bylo fajn využít takhle tu úvodní pasáž, kde jsme neměli k dispozici starou mapu. Připravovali jsme se hodně v kamenitém terénu (Bramberk - TJN, Červená ruka - CHA), ale nakonec to tak extrémně kamenité jako v některých pasážích hlavně té Červené ruky nebylo.
Celkově díky za pěknou trať!"

Vendula Horčičková (35.místo)
"Co se týče krátké trati, hodnotí se mi bohužel velmi špatně. Už před kvalifikací jsem měla pocit, že na mě něco leze. Doufala jsem, že to týká jen horních dutin a nebude to nic vážného, nicméně v průběhu finále mě to totálně položilo. Takže jsem z trati neměla mnoho zážitků, protože jsem dobíhala s horečkou a poslední třetinu si vybavuju jen mlhavě. 
Takže spíš co jsem se teď zpětně dívala na mapu - trať se mi líbila. Byla docela taková, jakou jsme ji očekávali; možná jsem si jen myslela, že tam bude víc delších postupů. Povedené podle mě byly postupy na 13 a 16k, které nutily k zamyšlení už dost ke konci závodu, což vždycky bolí. Taky se mi líbilo, že jsem na stavbě trati nepoznala, že by byla poznamenaná televizí.
Nevím, co víc bych napsala. Mrzí mě, že jsem si tu trať "nemohla zaběhnout pořádně". Tak snad někdy příště."


Tomáš Dlabaja (test trati mužů; komentátor)
"Trať jsem proběhl za 39 minut (s pauzama na vydýchání, abych se alespoň trochu přiblížil rychlosti elity). Odhaduji čas vítěze na 34-35 minut. (já byl unavený a pomalý a navíc strašlivě pršelo). S tratí spokojenost (mimo dlouhý postup 8-9, kterému podle mě chybí volba, ale to jsem avizoval již dříve). Trať má úroveň EOC, pomáhá i náročná podložka - větve, kameny od startu až do 15 kontroly, pak už je to fičák. 




Jak šel čas

Úvodní epizoda
To bylo někdy v srpnu nebo v září 2013. Zcuknutá ilustrační komunikace s Aljošou: – Nechceš něco stavět na Mistrovství Evropy? – No nevim... A kdy a kde to ti dorostenci běžej? – Dorostenci? To budou dospělí v Jeseníku – Jo Mistrovství Evropy!!?? A jakou trať? – Ještě nevíme. Možná sprint, možná sprintový štafety.... Hele tak štafety, na ty seš dobrej – Štafety jsem nikdy nestavěl a úplně se mně nechce s tím začínat na ME... Tak to asi nic. Maximálně, že by si to se mnou někdo vyměnil. Hele tady vidím třeba Honzu Picka na middle. Ten je třeba dobrej na štafety... – Tak dobře. Middle. (To byl první a zdaleka ne poslední ústrk, kterej ode mě Honza zakusil). – A kdeže to bude? – Kaltenštejn.

Dan Wolf - vedoucí úseku stavitelů, stavitel sprintu Q+F
  
Terén
A tak tam to trochu znám... Tak zase do toho nepříjemnýho lesa napěchovanýho mloky a dalšími nepříjemně zbarvenými živočichy. Nejsem teda žádnej expert na terény, ale nevím, jestli bych tenhle výrazně specifickej terén dokázal k něčemu přirovnat a jestli u nás něco takovýho vůbec máme. V dolních partiích je to úplně v pohodě, od určitý hranice je to ale neuvěřitelnej mix kamenitýho podkladu, rozsáhlých kamenných polí ve vysokém bukovém lese se silnou vrstvou listí mezi šutrama, hustníků, pasek, bažinek a divokých vodotečí.
Samostatnou kapitolou by pak mohlo být přenesení toho, co je v lese, do mapy. Nejen, že bylo asi složitý to zmapovat, ale ten terén především obrovsky "klame tělem". Když jde člověk poprvé s mapou do terénu, tak má úplně jinou představu, než to potom vypadá v reálu.
Taky musím říct, že můj pocit z terénu v průběhu času silně kolísal, zvlášť když jsem v jednom místě při pěší procházce už potřetí ležel na zemi. 

Vývoj tratí ZDE 
Fáze 1
Co jsem chtěl. Technicky náročnou trať. Pestrou trať. Start co nejvýš. Důkladné využití zelené partie nahoře.
Co bylo dané. Aréna (jó to jsme si mysleli...). Pokud to bude vhodné, tak využití nové – východní - části mapy. Pravděpodobnost přímého televizního přenosu.
  
Fáze 2
Zaprvé jsem si sehnal všechny podmínky televize. To bylo zrovna čerstvě po juniorským, takže byla poměrně jasná představa. Vhodné místo pro přenosový vůz. Z něj kabely ke kamerám maximálně něco málo přes kilák. Pokrytí startu, dvou televizních úseků a cíle. První televizní úsek ve třetině a druhý ve dvou třetinách trati. Televizní úseky by měly splňovat určité podmínky (například se od sebe odlišovat).
Za druhé jsem prosvištěl les včetně vytipovaných míst ve východní části (tam jsem viděl možnost využití a doporučil jsem k domapování) a ještě dál za asfaltkami na severovýchodě a jihovýchodě (tam to bylo bez šance).
  
Fáze 3
Ještě se ani nemusela kreslit žádná trať, abych věděl, že televizní koncept bude klíčovej. A že to bude těžká písemka... Možnosti pro stání přenosáku velmi omezené a když už, tak problém s dosahem. Když byl vlevo, tak nedosáhl doprava, když byl dole (cíl), tak nedosáhl nahoru (start) a tak podobně. A ještě k tomu optimální rozložení TV úseků... Když jsem se jenom zeptal jestli nemůžou být dva přenosáky, tak se na mě koukali jak na blázna...

No tak jsem si musel nějak poradit. Vytipovali se tři možnosti stání přenosáku a k tomu naroubovala schemata tratí. Pozice na asfaltce na severovýchodním kraji mapy vycházela nevýhodně, tak zůstali ve hře dvě místa na prostřední asfaltce a to ještě to místo výš bylo ve značné nejistotě, protože by se tím musela ta silnice uzavřít.


  
Fáze 4
Následně vznikly tři koncepty tratí.
A: Start nahoře v zeleném, nejvýš jak to šlo. Smyčka v hustníku, pod ní TV1, nová část, TV2, hustník před cílem, a cíl.
Ono to z mapy vypadá docela dobře, ale postupem času jsem byl stále víc a víc rozpačitej právě z toho úvodního hustníku. Příšernej fekál, v západní části pasekoidní hnus fialovej, východně od finální mužské K13 dokonce rozsáhlej skoro polom. Relativně málo objektů, cesty tam, kde jsem nepotřeboval... A dramaturgicky to taky nebylo úplně vybalancovaný. Kdybych chtěl využít novej terén (jako že jo), tak by se dvě třetiny odehrály nahoře ve fekálu bez smysluplné možnosti z toho terénu aspoň na chvíli vypadnout.

B: Aby se vlk nažral, tak jsem zkusil start na kopci za asfaltkou (není na finální mapě). Ale skoro hned jsme tuhle verzi opustili. (Když používám množné číslo, tak tím hlavně myslím taky Dana Wolfa – vedoucí úseku stavitelů a Romana Zbranka – národní kontrolor. Ti byli moji oponenti).

C: Právě z tý velký rozpačitosti u varianty A jsem se velmi snažil najít jinou konkurence schopnou možnost a vznikla tak tato. Start přímo do nového, smyčka, seběh na TV1, transport do středu, ale už ne úplně nahoru do hustníku, přesun na hezoučkej kopec na TV2 (tady jsem se Honzovi nacpal na jeho štafetovej kopec), hustníky a cíl.

A měl jsem zaděláno na těžký spaní. Co zvolit? A nebo C? Každá má svoje výhody a nevýhody.
Zvolil jsem C, ale od té doby jsem měl permanentní pocit nejistoty, jestli to je dobře.


  
Fáze 5
Ikdyž to doteď byly pouze koncepty, tak jsem musel něco udělat se známou middlovou chorobou, tj. že mně ta trať nehezky řetízkovala. Stavitel chce ukázat všechno těžký v terénu, napere tam spoustu kontrol, závodník tak běží sérii krátkých postupů a nemá moc šanci někam ulítnout a ve výsledku pak ta trať není tak těžká, jak by mohla v daném terénu být.
Takže jsem na jedné straně ubíral kontroly a na druhé jsem se tam snažil vnést pár delších postupů. Tak vznikl postup na K9, který rychle přeběhl prostor, kde jsem nejsnáz oželel, když nebude žádná kontrola, a který dostal trať zase rychle zpátky nahoru.
  
Fáze 6
Nemáme arénu. Teda máme, ale úplně na západním kraji mapy. Tak to bylo jářku překvapení.
Nemám start. Protože jsem na začátku úplně nepředpokládal, že úvod bude tam, kde jsem ho teď měl, tak jsem tohle místo při probíhání viděl jenom z cesty. Teď, když jsem ho procházel, jsem vůbec nebyl spokojenej. Všude šutry, mezi nima silná vrstva listí, žádnej pořádnej objekt v terénu pro kontrolu... Navíc jedna organizačně technická nevýhoda. Na start by se chodilo po asfaltce docela těsně nad prvním kontrolama.

Takže dvě docela podstatný změny. Který se ale téměř zázračně vyřešily. Ohledně televize najednou nic nebyl problém. Budou dva přenosáky a kabely klidně přes kilák a půl (?). I přes změnu arény jsem nemusel zásadně měnit koncepci, mohl jsem sezobnout ještě další pěknej kopec a vznikla pěkná volba na K19 (to bylo nezbytný, protože bažiny vlevo byly pro štafety - ikdyž tam nakonec nebyly). Start tím pádem mohl být kdekoliv, tak jsem to akorát obrátil na opačnou stranu a zrušil tupou část (tam byla potom na kousku jenom finální K4).

Taky jsem získal další argument, pro vynechání horního hustníku. Pokud je aréna takhle daleko a já chci využít novou část (jakože kvůli momentu překvapení chci), tak tam musí být úvod. A jestli chci mít pestrou trať, kdy po úvodním presu dojde k určitýmu uvolnění v jiným typu terénu, kdy závodníci třeba poleví v koncentraci, tak musím z toho fekálu pryč. V tom vidím možná největší obtížnost závodů. Když je to pořád v tom samým, tak si člověk zvykne a není na něj už takovej tlak.   
Já si zároveň uvědomuju, že zrovna tohle je nejproblematičtější moment trati. Kvůli hezkým záběrům v televizi spadnu úplně dolů a už potom nemám čas a prostor se dostat zpátky úplně nahoru – i kdybych chtěl. A jako sporný se můžou jevit i TV úseky. Oba se sice navzájem trochu liší, ale jinak jsou oba v hezkým běhatelným terénu, a není tak na kameře zaznamenaný, o čem taková dobrá polovina závodu vůbec je...   


Fáze 7
No a takhle se to vlastně celý usadilo a odteď už to bylo po víceméně malých krůčkách. Co mně asi trochu ujelo při těch změnách byla kratší délka (ženy 4.4km, muži 5.2km). Tady výborně zafungovali IOF kontroloři, kteří vznesli dotaz, proč je middle krátkej a štafety ve vedlejším terénu jsou dlouhý. To jsme uznali jako opodstatněný a tak Honza zkracoval a já prodlužoval. Muži dostali smyčku na K12 a K13 (tak nakonec přece jen aspoň částečně do horního hustníku), ženy dostaly stejný úvod jako muži. Potom jsem úplně nebyl spokojenej s realizací toho úvodu a směrově ho otočil, takže tam vznikl delší seběh na jedničku a na čtyřku (finální K5). Ještě jsem potom změnil jedničku, kde mně přišlo, že je docela lehká, mohli by na ni běhat přes čtyřku (finální K5) a zároveň nemám využitou tu pěknou kamenitou hranu za pasekou. Tak jsem tam umístil jedničku. Potom jsme měli schůzku v terénu s televizí a Olafem, prošli jsme si všechny TV úseky a to už bylo vlastně všechno.


Popis tratí
Start-1: Od ostrého startu tam nebyl čas vůbec na nic. Odbočka doleva, potok, bažina a šutry v poloprůhledným lese. Kdo se neodrážel od šutru ještě před pasekou, nemusel trefit správnou výšku a mohl hledat lampion na dolní i horní skupině.

1-2: Seběh fekálem. Zvlášť to druhý kamenný pole mohlo hodně zdržet.

2-3: Od dvojky nestoupat a trefit cestu. Kdyby mně někdo řekl, kdo tady bude hodně chybovat, tak bych nevěřil.

3-4: No... krátkej postup a docela volbička... Jinak to není o ničem jiným, než se dostat zpět nahoru.


4-5: Nepříjemnej seběh. Lampion schovanej za takovou pěknou terénní hranou.

5-6: Taky bych neřekl, že tohle bude kontrola, na který se bude výrazněji chybovat. Ikdyž nabíhání na konec liniových tvarů (o tomhle bych řekl, že je moje specialitka) tady vždy musí zablikat červený světýlko. Vedli jsme o umístění diskuzi, abych ji dal na druhej konec, ale tohle se mně líbilo, že je větší šance ulítnout na odběhu na sedmičku.  

6-7: Kdo si nepohlídal odběh do bažiny, mohl skončit i na kupě před osmičkou.

7-8: Líbivej televizní úsek s ukázkou rozmýšlení dlouhýho postupu po oražení osmičky. To vše pod tlakem kamer.

8-9: O dlouhým postupu už jsem mluvil... Když řekneme, že dlouhej postup bez volby, tak se můžeme ptát, jestli potom má takovej postup smysl. Možná ne, možná jo. Závodníka to ukolébá, vyhodí z koncentrace, kterou musí zase zapnout na další kontrolu... Ikdyž je postup bez volby, tak závodník na to musí přijít, že je bez volby. A když teda ten postup už běží, tak může přemýšlet „co to má být? jak to myslel? běžím dobře? nepřehlídl jsem něco?“ Když vidí tenhle postup jako nejdelší na trati, automaticky naskočí, že tam musí být volba... Ale možná že teď obhajuju neobhajitelný....?

9-10: Docela mě překvapilo, že se tady moc nechybovalo. Teď mě třeba mrzí, že jsem nedal ten západnější šutr. Jinak to chtělo nespadnout výškově, protože dole bylo dost divoký kamenný pole.

10-11: To je takovej ten ošemetnej postup, čím dýl se běží, tím míň jsem si jistej, jestli jsem dobře. V místě lampionu to bylo celý rozplizlý. Tady se dalo krásně ztratit (čas).    

11-12: Tady jsem několikrát běžel a nikdy jsem přesně nevěděl, kde tu cestu přebíhám. Udržet směr, poznat správnej šutr a probojovat se k němu skrz úplně zapráskanej hustník

12-13: Nutná otočka dolů. Měl jsem tam konec rejhy kousek severně, ale ta tam prostě není...

13-14: Stejnej typ postupu jako na K11, tady ještě těžší, že to je seběh. Navíc to z mapy vypadá podstatně jednodušeji, než to bylo v lese.

14-15: To byl poslední postup v těžkým terénu, ale jinak spíš takovej jakoby líbivej. Moc chybovat se tady nedalo. To spíš, že nebyl úplně čas namapovat si další postup.



15-16: Protože to byla volba levá pravá. Myslel jsem to jako chyták, kde to bude stahovat dolů, za ideální jsem považoval zleva a šetřit výšku. Což se docela povedlo, ikdyž ty rozdíly nebyly tak dramatický. Olafovi by se líbilo posunout kontrolu ještě dál za kopec, aby se dalo uvažovat i o variantě náběhu zprava. Nevím, třeba by to bylo lepší. Mně přišlo, že to pak znevýhodňuje ten postup zleva...

16-17-18: Tak tady se to mohlo poprvý za závod pořádně rozfajrovat ;-) Najednou pod nohama krásná rychlá podložka, postup z kopce. Samozřejmě „furt ve střehu“ – opět televize, dobře dohledat K18 a rozmyslet postup na K19.

18-19: Bažiny vlevo byly blokovaný pro štafety, jinak bych je určitě využil. Byly tam dvě docela pěkný místa pro kontrolu a navíc by byl další typ terénu. Na druhou stranu bych neměl tuhle pěknou volbičku a Šéďa by nebyl na velký bedně ;-) (Třeba jo) Všichni mně říkali, že to je jasně rovně a po rozhraní paseky, já jsem měl ideální odběh doleva a rovně přes kopec a náběh na K19 zleva.


19-20: Tenhle postup se mně strašně líbil. Hlídat směr odběhu z K19 a náběh za hřbet a hranu hustníku.

20-21: Sice krátkej postup, ale i tenhle se mně líbil.

21-22-23-24-cíl: Tady už jsem měl strašně úzkej koridor pro doběh kvůli štafetám, takže s tímhle už nešly dělat zázraky. Zajímalo by mě, co by s tím udělalo, kdyby K22 byla třeba přes hustník na jámě u cesty a potom volba na K23. V ideálním případě by se mně líbilo běžet z K21 jihozápadně mimo mapu na ten štafetovej kopeček se skalama. Chvíli jsme tam taky byli oba, ale IOF kontroloři řekli, že neexistuje, takže jsem ustoupil, protože to by mě Honza už asi zabil. Ostatně on si toho po změně arény užil mnohem víc.


Ženy měly mezi mužskými K10 a K16 dvě jiné kontroly. Jinak vše ostatní úplně stejný.
K10-K11: Tady šlo o to udržet správnou výšku už v odběhu od K10. Jinak se potom šlo dost špatně přesně najít.

K11-K12: Typově podobnej postup jako u mužů na K15. A stejná volba na další kontrolu.


Ještě připojím popis tratí, který jsem Olafovi posílal jako případnej podklad ke komentování.
- Snažil jsem se o pestrou trať. Jak samotnou formou (změny směrů a délek postupů) tak terénem (myslím, že to by mohla být nejsilnější složka toho závodu – jak se terén každou chvíli proměňuje). A také tam vidím určitou míru pestrosti v tom, že jsou tam postupy těžší i lehčí; výběhy – seběhy; krásný les – zapráskaný les; middlové postupy – postupy na volbu; Aby to kladlo na závodníka komplexní nárok, aby si na trati nemohl být ničím jistý, „furt ve střehu“ (je tam třeba dlouhý postup – jistě může se oběhnout po cestě, ale jinak na volbu není; a je tam taky relativně nenápadný postup na K16 nebo třeba na K19, který právě na tu volbu může být a může se tam chybovat).

- Snažil jsem se o technicky těžkou trať. Co tak čtu na repre stránce o osobních webech, tak myslím, že se čeká velká „brutalita“ v první polovině trati a velké využití kamenité a hustníkové partie kolem mužské K12 a K13. To je téma, které v sobě řeším od samého začátku a v úvodních variantách se s ní samozřejmě počítalo. Nakonec ji z několika důvodů využívám mnohem méně, než jsem si na začátku myslel.
Jak se tedy povedla technicky těžká trať... Já mám pocit, že určitá obtížnost je právě v té pestrosti. Jinak ale (i z poznatků vás testovačů) mám spíš dojem, že se zřejmě očekává těžší trať, než bude ve skutečnosti.


Závěr
Nevím jak kdo, ale vždycky takhle po akci vidím především chyby nebo prostě přemýšlím o tom, co se dalo udělat jinak. Jak v detailu, tak koncepčně. Je to mimořádně frustrující, zvlášť, když to, o čem přemýšlíte, někdo řekne nahlas... Ovšem Máňa říkala, že už to teď po závodě prej není směroplatný.

Docela těžký chvíle jsem měl, když jsem četl, jak se reprezentanti připravujou a co očekávají a já jsem věděl, že to tak úplně přesně nebude a že nemůžu ani naznačovat. Na druhou stranu můžu s klidem říct, že jsem to nestavěl ani pro někoho, ani proti někomu. 

Jako poslední bych měl zmínit něco o organizaci. Bezesporu ohromná zkušenost, kterou bych tady za pecí těžko získal. Taky bych každýmu u nás (míněna Slávie) doporučil vyzkoušet si pořádání v jiném organizačním týmu. Jinak jsem tam byl j.h. (jako host), takže by bylo neslušný tady vytahovat nějaký zákulisní informace, zvlášť když jsem během pořádání zaujal pózu nafrněné potížistické primadony...

A poslední bonus je pro nefacebookáře, kam jsem večer po příjezdu na pořádání napsal:
Dobrej příjezd na EOC. Chybělo šlápnout 10 cm vpravo a psal jsem z nemocnice, kde by do mě kapalo antizmijí sérum. Možná tam ale nakonec stejně skončím, protože se o mě pokouší infarkt...

Věřím, že aspoň jeden hrdina to dolouskal až sem a má tak TO privilegium napsat první komentář ;-) 

Aréna den před závodem (foto PH)

6 komentářů:

  1. Je vidět, že za tím stojí ohromný kus práce. Byla to parádní trať a takhle zpětně už nemá moc cenu přemýšlet nad tím co mohlo být o ždibec lepší, nebo horší. Já jsem měl po doběhu radost z toho, jakou výzvu jsem zrovna absolvoval. A myslím, že většina to měla stejně. Díky za tvůj čas!

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrá práce v lese i na webu. Škoda, že si to člověk s trackingem nemůže procházet i v reálném lese, mnohé chyby by asi byly pochopitelnější. Cába

    OdpovědětVymazat
  3. Ne že bych chtěl lustrovat zdejší čtenářové... přezdívka Cába je mně nějak povědomá, ale jinak úplně nevím o koho se jedná. A přitom jsem tak zvědavej.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, jsem pravda už trochu jiný ročník - DKL5400, tak se už míjíme v kategoriích i kuloárních diskusích po závodech.
      Takže Jiří Cabrnoch - Cába

      Vymazat
  4. Uff, máš můj obdiv, já už se stavěním tratí skončila (není čas). Souhlas, že je zajímavé nahlédnout do pořadatelského zákulisí jiných oddílů. To se mi líbilo na JWOC, že v ókáčku mají sice vše tak nějak na háku, ale když je potřeba, tak máknou a nepíšou buzer maily. Jinak hned jak jsem tu trať viděla, tak mi přišlo, že je taková "tvoje". Akorát jednička se mi zdála moc těžká. Při závodě mám radši něco lehčího na rozjezd, ne kontrolu typu KPL (koukám po lampionu). Ale zase to bylo ME, že, tak žádný úlevy...
    Trať ŽA byla taky pěkná, jen škoda, že po koloběhu jsem se akorát tak pěkně prošla pěšky a pro jistotu to pojistila ještě chybou roku (možná spíš desetiletí:)

    OdpovědětVymazat
  5. To je škoda... Je málo stavitelek.

    OdpovědětVymazat