:: Nejfinálovější finální finále Finále

Vyřezávání koleček a spojnic kontrol. Neklamná známka, že už mistrák opravdu klepe na dveře a můj džob je pomalu u konce. A když tak koukám, jak se v mojí složce EOC množí soubory s názvy "final", tak jsem si nemohl nevzpomenout na jeden vtípek z facebooku. 

PS: Thierry nepřijede... :-/  (ať si trhne nohou, žabožrout ;-) )

:: Celebrita, šprt a pět leknutí

Jak se člověk stává celebritou v orienťáku? To se stane tak, že jste představen/a Karlu Jonákovi, režisérovi kterej bude dělat přenos do televize. Tak to jen tak na úvod, abyste věděli, že UŽ NEJSEM nějakej hej počkej.

Takže ve čtvrtek a pátek jsem byl na svým druhým větším srazu pořadatelů nejmenovaného mistráku. Pro mě je na takovým srazu zajímavý mít možnost srovnání vnitřní atmosféry mezi touhle sestavou smixovanou po různých koutech a tou (mojí) tradiční oddílovou. Každá má něco, ale aby tohle srovnání bylo komplexní, tak si musíme počkat na zdáreček našeho pořízeníčka ;-) 

Jinak jsme s panem režižérem prošli to, co potřeboval. Je zajímavý sledovat pohled, kterej na tom závodě vidí zase někdo úplně odjinud. Kromě toho jsme vyvenčili ještě několik techniků z přenosového vozu, kteří vypadali, že procházka na čerstvým luftu je to nejhorší, co je ten den mohlo potkat... ;-)   

No jinak jsme ve volném čase zase utužili týmového ducha, popili a poveselili se. Taky jsem se dozvěděl, že jsem pečlivý a přemýšlivý až jsem začal mít pocit nepříjemný nálepky šprta, která se na mně OMYLEM nalepila na škole základní. Taky jsem si vyslechl několik nekorektních vtípků na cech architektský, byl svědkem několika nekorektních vtipů na téma minorit a vůbec včerejšímu večeru vládla pracovně uvolněná bujarost, jež pravděpodobně vyvrcholila znečištěním prostoru před hotelem a na pozemku ;-) 

Taky jsem trochu pustil žilou rozpočtu. To se nám to jezdí a hoduje, když to někdo platí:

čtvrtek (230km)

1. HK - Černilov - Náchod - Klodzko - Javorník - Místo závodu (MZ)

2. MZ - hledání možnosti naobědvání v okolí MZ - je to kraj gastronomicky zabitý - Javorník

3. Javorník - MZ

4. MZ - Jeseník

pátek (227km)

5. Jeseník - MZ

6. MZ - Jeseník

7. Jeseník - Javorník - Klodzko - Broumov - Nové Dvory - HK

Až vyjde rozhovor, tak se dočtete, že se vždy leknu, když se mně pod nohama objeví Mlok skvrnitý. Tak když už jsme u toho, tak dneska pět kousků. Koukám, že Olafa taky zaujal. Samozřejmě, že to je neškodná ještěrka, ale to divoký zbarvení mně zřejmě nedělá vůbec dobře. Což je mimochodem zřejmě příčina mojí patologický fóbie ještě z jiných (klikatých) zástupců fauny.

:: Co je nového

Jeden ze znaků úpadku blogu je pravidelné balení několika na sobě nezávislých akcí do jednoho článku. A to je tenhle případ (balení), ale doufám že to nebude tenhle případ (úpadek).

Stavba

S evropským mistrákem se policejní hantýrkou pomalu suneme do realizace. Nedávno jsme měli velkej sraz pořadatelů, což už samo o sobě naznačilo, že přituhuje. Počasí nám ten víkend skutečně přálo - napadl sníh i tam, kde celou zimu nebyl. První den v terénu jsem byl statečný (=hloupý) a nechal si promrznout nohy na kost, druhej den jsem si půjčil neoprenový ponožky a to už se dalo vydržet. Po týhle akci se mně taky splnil celoživotní sen a poskytl jsem Kademu premiérový rozhovor. Čekujte web mistráku. No a předchozí tejden jsem se na sebe rozzlobil, že jsem toho minule moc nestihl a vypravil se tam sólo. Když jsem si spočítal, že musím roznést asi 110 štítků a cestou zpátky mám ještě pracovní schůzku, zpanikařil jsem a vyjel na dobrodružnou ranní jízdu přes Polskou lidovou republiku ve 4:10, přičemž na místě jsem byl v 6:30 a první štítek přišpendlil v 7:12. Zajímavý...

Lampiony

Vlastní sportování se dá krásně rozdělit na dvě části. Do výročky a po výročce (půlka února). Až se skoro zdá že hororové řečnické vystoupení vrchni oddílové komentátorky tamtéž ve mně odstartovalo nějaký destrukční devastační procesy. První část byla lehce nadějná s náběhem na nějakej dokonce systém v tom trénování. Druhá část je ovlivněná téměř nepřetržitou rýmičkou a tak se sporadické účasti na závodech stávají větší či menší katastrofou. Štafety na Jarním poháru v Michnovce z nich byly ještě nejlepší. Následná klasika tamtéž byla trápení od začátku do konce stejně jako poslední představení na krajáku u Kopidlna. 

Potěšitelný je, že jsem se ani v jednom závodě nedopustil žádný mapový obludnosti, jaký mě provázely loni. Na druhou stranu, v mojí rychlosti to šlo jenom těžko a náročnost na úrovni H12D to taky ne zcela prověřila.

Jinak bych ale chtěl zdůraznit, že krosy skončily a začaly závody v orienťáku!!! Nejsem si jistej jestli to pořadatelé těchto tří prvních závodů zaznamenali. 

Takže forma je bídná, ale už jsem taky byl párkrát proběhnout ještě nezveřejněnej Model 3. A to je na mě zatím největší bič, anžto neustále z kopce do kopce. Očekávám letos skokovej nárůst formy v kopcovatých terénech ;-)

Fotbal

Jinak rýmička nerýmička... to by bylo, aby mně zabránila v klání fotbalovém. Po loňském třízápasovém pokusu jsme letos měli celozimní soutěž v produktivitě. Po předposledním kole jsme to měli s Karlem nerozhodně, ale díky neúčasti ve finále jsem se musel spokojit s druhým místem.  

Já osobně vidím velkej úspěch, že kromě posledního případu se nás sešlo vždy nejmíň osm, což v posledních letech nebylo vůbec pravidlo. 

  

Tvorba

Co se týká tvůrčí činnosti, na podzim a na začátku roku jsem sliboval a sliboval, až jsem začal bejt lehce nervozní jestli jsem toho nenasliboval nějak moc. 

Mělo to všechno kulminovat právě v současný době, březen, duben, květen. Naštěstí (no, ikdyž všechno je relativní) jedna velká větev práce byla ze strany investora posunutá na léto a na druhou zase jedno menší město nenašlo v letošním roce v rozpočtu potřebnej obnos, takže se to tak hezky usadilo, že je toho tak akorát. Navíc musím říct, že mám podporu i ze strany různých externistů, díky nimž jsem byl například zproštěn plýtvání časem na velikonočním soustředění a mohl se čile věnovat pracovnímu úsilí. 

Dokonce došlo na malé dejavu, kdy jsem se ocitl u jednoho hotelu, kterej přistavuje školící středisko. Tady se mimochodem setkaly moje oblíbený ingredience - dobrej základní materiál a investor. Tady stačí bejt trochu při smyslech a dobrá věc by se měla podařit.  

Jinak bych ještě zmínil dvě reakce na následující akce. Pomalovanej panelák se dočkal na facebooku přímo kontroverzních názorů, což se mně zdá lepší, než když to je každýmu buřt. Co se týče webu našeho dvouzávodu, tak jsem za něj dostal pěknou čočku a kartáč v emailu. Až jsem si začal říkat, že bude-li v budoucnu nějaká další příležitost a já budu požádán o nějakou další rekonstrukci.... No ale pak zase po nějakým čase mně přistála informace, že se tomu stylu docela přichází na chuť. Jinak jestli jste nezaznamenali, tak zajímavá tipovací soutěž opět na facebooku ohledně inspirace. 

:: Testík

Na této Kadeho fotce Adam Chromý dělá co a kdy?

a) Koulovačka 12.1.2016

b) Žabiny mají lyžařské soustředění 12.2.2016

c) Finalizuje svoje tratě pro Mistrovství Evropy 12.3.2016

Více zde.

:: Proč ty ďubky?

Tak mě pan Vorel zase uvrtal do nějakýho webu. A už jsem zase "v tom". A abych si to udělal hezký, tak jsem na facebooku vyhlásil soutěž, kdo první uhodne, čím je web inspirován. 

.....

Takže už máme výsledky. Inspirací jsou kočky v Trutnově - sochy šelem od Michala Gabriela. První uhodl - kdo jiný - kauč, ovšem do té doby padaly různý možnosti. Knihovna v Hradci, dav lidí v Trutnově, síť bunkrů na hranici, děrná páska, včelí plástev, biatlon, bublinová fólie, manšestr od rolby, překrytí prken, a Béďa si to u mě mimochodem rozlil, protože tipoval že NIC, jak to je prej u architektů obvyklé...

:: Jaký to asi bude? Jaký si myslej, že to asi bude?

Tak mám na stole pěknou stavitelskou prácičku. Ona to je teda už nějaká doba, konkrétně asi dva roky. Mám takový tušení, že to zavinil jistej Jihočech, kterej mě zbožštil v časopise jako stavitele sprintu na JWOC tour. A lano od orienťáckýho Michala Davida už jen zasvištělo vzduchem... Asi...  

Takže middle na Mistrovství Evropy 2016. Já jsem si teda docela dlouho myslel, že se jedná o Mistrovství Evropy dorostu, takže když jsem zjistil skutečnost, ucítil jsem za krkem studenej pot. Takže Thierry, Danny a Olav... 

Ale že jsem se tady doteď hezky držel, že? Ale tak, když už je to nějakou dobu veřejně v bylténu, asi už můžu. Ikdyž pořád můžu bejt odvolán pro neschopnost, že... 

  

Tak samozřejmě to (bohužel) souvisí s veledržením jazyku za zuby a písmenek na klávesnici... Nesmím dokonce ani naznačovat ;-) Dokonce už mám lehkou paranoiu, a tak jen doufám, že jsem tímhle textem něco nenaznačil ;-) Takže rozhovořit se budu moct až příští rok na konci května. To je prekérní. Ale to já si to teda pak vynahradím...;-)

Spoustu lidí by asi strašně zajímalo, jak bude vypadat trať. To si taky vždy jako závodník říkám, když se na něco chystám. Ale nedávno jsem se pokoutně dozvěděl, že jsem se ocitl v nějakým testíku naší reprezentace. A tak mě napadlo, že by zase mě strašně zajímalo, jak se "na mě" ty čerchmanti chystají. Co jako očekávají? Taky mně to asi neřeknou, co?

:: Obvyklý komfort nepořádných závodníků byl narušen...

To je prosím věta z hodnocení našeho závodu v Osečku. Týká se sice organizace (a neochoty dohlašovat po uzávěrce termínu přihlášek), do čehož jsem nedělal a tento článek bude jinak o stavbě tratí, ale v rámci bulvární touhy po atraktivnosti nadpisu jsem ji takhle zneužil...

Takže; máme tu ohlasy na závod.

Samozřejmě pisatelé, kteří napsali něco hezkýho nebo hodnotitelé, kteří dali jedničku jsou bystří, inteligentní, sympatičtí, pozitivní lidé a mám je od teď intenzivně rád. Ti, co napsali nějakou ošklivost nebo si dovolili dokonce dát trojku, jsou beznadějní škarohlídi, skončili u mě a vůbec se divím, že je země nosí.... ;-)

(Snad je aspoň trochu patrný, že v podstatě nic, co tady píšu není myšlený smrtelně vážně. Stejně jako obrázek Sahary na plakátku snad nenabádal k tomu, vzít si sebou velblouda...)

Když už jsem na to narazil... Několik reakcí je ve smyslu "na to, jak o terénu předem mluvili to zas taková sláva nebyla". No tak samozřejmě, jak se psalo na webu - s určitou dávkou povolené a pochopitelné propagandy (to znamená přemrštění kladných prvků a zatajení negativních). Na druhou stranu si myslím, že termín "v Čechách ojedinělý terén" není vůbec mimo. Nejsem teda žádnej zvláštní znalec terénů, ale nejsem si jistej, jestli (aspoň) ve Východních Čechách nějaký duny máme. A jinak; terén sám o sobě svoje kvality rozhodně má. Kdyby ne, tak v hodnocení nedostane průměrnou známku 1.65, což z něj dělá objektivně nejkvalitnější složku tohoto závodu (mimochodem stavba tratí nejhorší...).

Mně se teda terén líbil moc. Ty duny samozřejmě zas taková hitparáda, která poskytne technicky maximálně náročné middlové postupy, nebyly. A proto se s nima nějakým způsobem pracovalo. Ale hlavně se mně líbila celková pestrost, což si myslím, že je vždy u každýho závodu dost podstatný (když celej závod běžíte v šutrech - třeba krásnejch - ono se to časem přece jen přejí...).

Zpět k ohlasům. Obecně - je dost složitý se dopátrat nějakých reakcí na oddílových webech nebo osobních stránkách. Ještě že máme to hodnocení. 28 hodnotitelů je dost slušná porce; navíc vzhledem k tomu, že to je pro vybraný lidi.

Tak se na ty komentáře můžeme podívat. Občas se objevuje výtka, že to bylo mapově jednodušší. No tak to se prosím podívejte na postupy jak u některých vypadá mapově jednoduchý závod (i v podání nejen nezkušených závodníků)...

Jinak děkuju Lešťovi, musím říct, že těch utracených kapříků nelituju... ;-)

Eda Šmehlík (H21A):

- moc se mi líbilo zvýšení náročnosti počtem cizích kontrol na ostatních objektech,např. K1, K8, K11, atd. Vůbec podle mě nevadilo, ze se pak na některý kontroly šlo po výměně mapy, naopak to třeba mohlo i zmátnout, protože to byly stejný objekty

- moc se mi líbilo vedeni trati, výměna v nejpěknější části teď s odstupem lepší řešení než bez ní a do Z části kde byli vetoši! celkově když koukám na stavbu tý tratě, tak jsi to vymetl strašně pěkně, ani bych v těch motanicích lepši řešení nenašel, i ten závěr kolem K28-30 jsem si moc užil

- výměna mapy skvělej obtížnej prvek navíc!, já se na to do tý doby nestihl připravit a musel se na pár sekund zastavit a zorientovat se, navíc hned na K19 chyba

- dlouhý postupy - na K8 velmi těžkej, i tím že na hraně svítily další kontroly, já se nachytal na ty vpravo..

K5 strašně zjednodušená tím krmelcem a potokem, vím že není kam jinam ji dát, mě napadá jen ten postup zkrátit a dát ji do ohybu potoka v zeleným za 1. velkou cestou - K6 by pak možná byla taky težší? strom by byl schovanej

K27 - kvůli ní to v podstatě píšu, přemýšlím jestli bylo nutný nas znovu tlačit do protisměrnýho postupu než K5, navíc i kontrola byla hned vedle tý kterou jsme měli předtím - prostor jsme znali, uvažuju jestli by nebylo vhodnější postup natlačit jakoby z K23 někam směrem na J až JV a pak nás poslat na volbu přes ty 3 JZ vedený paseky směrem ke K28? jestli je to pochopitelný.. :) část K26- K27 byl pro mě hodně bez nápadu a slabši místo, ale třeba to nešlo jinak řešit?

- a i ten čas 32 min byl nakonec akorát na tenhle teren, víc by bylo asi na úkor tratě..

Mrazák (H21A):

závody byly suprový - jak zázemí, tak les, tak tratě. Díky!!!

Kamenda (H21A):

Terén i trať super, závod se mi fakt líbil

Zuzka Jedličková (D21A - ms):

Trať D21A se mi líbila, myslím, že to všechno bylo hezky udělané. I když byly kontroly vidět, tak bylo fajn, že jich člověk viděl současně víc a tak to nebylo tak jednoduché.

Jak to vidí Béďa:

Pořadatelé avizovali, že terén je v Čechách ojedinělý. No to asi úplně pravda nebyla. Navíc vegetace nebyla právě nejzelenější a tak kontroly zdaleka dost svítily a tak to bylo velmi rychlé, vše se běhalo v podstatě rovně (asi o dva měsíce by byly ty závody v tomto terénu daleko zajímavější, otázkou je, jak by pak byla vysoká tráva v části lesa). Stavitel tratí se snažil vytáhnout z terénu co nejvíce (pro nejdelší tratě byla dokonce výměna mapy), v lese bylo velké množství kontrol, které především ty mladší a nejstarší měly trochu zmást, aby neběželi k tomu nejviditelnějšímu lampiónu. Tratě se líbily.

Sosna (H21C):

6 a půl kilometru v lese za 31 minut pro vítěze hlavní kategorie zařadí závod mezi nejrychlejší v roce. V lese to bylo hlavně o rychlosti a přesném azimutu. V malé části lesa se zvedal sem tam nějaký hrb. Tu část si pořadatel oblíbil, a tak nás tam prohnal kvůli tomu 2x. Jednou tam a jednou v protisměru nazpět. No nevím, jestli se tak staví ideální závod. Nás kdysi učili, že ne, ale dnešním trendům stavby už nerozumím. A tak jsem takticky registroval kódy kontrol, které na sebe závodníci pořvávali a zpátky už to byla jen taková paměťová ťukačka. Jen ta rychlost mi chyběla. Ale ze závodu jsem i tak odjížděl spokojen.

Dobruška (Lešťa - H21C)

Ovšem stavitel se nebál netradičních stavitelských praktik a některých mnohdy svazujících nepsaných pravidel, správně zhodnotil terén a připravil rychlé, navzdory bílému průhlednému lesu přesto mapově zajímavé tratě. Během závodu jsme navštívili několik druhů lesa, od absolutně čistého po podrostlý trávou stěžující běh, od plochého po členitý, taky sem tam na nějakou zelenou bylo třeba vyzrát. Dunu na SZ prostoru jsme prozkoumali velmi důkladně, zleva do prava tam a po výměně mapy zase zprava do leva zpátky, zde prostě bylo těžiště závodu, kde se daly udělat chyby. Překvapivě se ale chybovalo hned po startu, kdy po pár metrech na závodníky vykouklo hned několik lampionů, takže osvědčená metoda "Napálit směr a jít na lampion" najednou dost závodníků značně zdržovala, páč obejít je všechny bylo poměrně časově náročné. I já jsem cestou ke "svému" lampionu preventivně na dálku kontroloval čísla kontrol (ještě že měly stojany velká čísla i z boku).
Závod v podstatě splnil moje očekávání na jedničku. Kromě výborné mapy a tradičně skvělého zázemí se povedla stavba, je třeba také vypíchnout roznos, kdy se mi 2x stalo, že kontrola byla přilepená ke stromu nebo na objekt kontroly tak, že ani z 5ti metrů nebyl lampion vidět! Tak to má být, tady se ukáže, kdo je orienťák! Byl to moc hezký závod!

Hodnocení:

(1 - VRL7452 - Helena Randáková)

Sice bych nemusela mít výměnu mapy -D21C, ale bylo to něco neobvyklého a hodnotím to kladně. 

(1 - STH7351 - Kateřina Kalenská)

Zajímavá a pestrá stavba trati.  

(1 - NPA9051 - Monika Šmidrkalová)

D21C-hezká trať, ozvláštněná výměnou mapy  

(2 - LTU8451 - Jana Ulahelová)

Závod byl velice rychlý, hodně kontrol viditělných z dálky, proto u mnohých kategorií mohly být tratě delší. Jinak se líbilo, fakt pěkný midlík.  

(2 - BRU7152 - Alena Rusinova)

Kat. D35D OK, kat. H16C měla závod málo náročný.  

(2 - TYN6901 - Pavel Šišma)

tratě orientačně jednodušší, na začátek sezóny pěkné "proběhnutí"  

(2 - ZAM4701 - Josef šponar)

Náročnost odpovídala charakteru terénu a porostů. Z důvodu nedostatku výraznějších orientačních bodů bylo nutné jít na azimut a to mohlo některým závodníkům dělat problémy při dohledání kontroly.  

(2 - LTU6301 - Pavel Petržela)

H45C v pořádku, i žákovské tratě se mi líbily  

(2 - LPU8402 - Adam Zitka)

Stavba odpovídala požadavkům krátké trati. Dobré využití zajímavých částí terénu.  

(2 - LPU6901 - Petr Fencl)

plus: snaha o maximální využití zajímavé části prostoru (neobvyklé, ale vhodné použití dvou cílů)
minus: tratě s výměnou mapy probíhaly dvakrát stejným prostorem (podobné postupy v protisměru), přitom další zajímavá část prostoru zůstala nevyužita 

(2 - VRL7702 - Vlastimil Polák)

velmi pěkné, H21C super, akorát naprosto zbytečné dvě mapy (nevyužitá část zajímavého prostoru), u linie díky dobré viditelnosti trochu matoucí fáborky  

dobře zvolené dva cíle (kratší tratě by se do nejzajímavějšího skoro nepodívaly)  

(2 - LPU5401 - Petr Klimpl)

Stavitel se snažil využít co nejvíce terénu - dobré. Úlohu měl ale obtížnější díky "nezelenému" lesu. Trochu mě zklamaly tratě pro H14C a D14C - ty byly velmi jednoduché (mohly jít i do toho pěkného prostůrku).  

(2 - LTU6501 - Pavel Hanuš)

charakter middle, hodně kontrol blízko sebe, v pořádku
zbytečně 2 cíle, i veteráni by doběhli na shromko  

(2 - CHC7251 - Lenka Křivdová)

Tratě pěkné, časté změny směru tak, jak u KT má být. Trochu obtížnější se mi zdály tratě u dětí - D12 - první kontrola v lese plném průseků bez jiného záchytného bodu.  

(3 - NPA5351 - Jiřina Kalibánová)

Příliš mnoho kontrol na dohled na začátku dětských tratí.  

(3 - SRK7001 - Martin Locker)

Některé kategorie dobré. U některých nebyla využita "nejzajímavější" členitá část (např. H18C - "jen" tam a zpět, H14C - jen na rovinaté části). Podle avíza jsem čekal trochu více.  

(3 - TYN8502 - Zdeněk Nymsa)

vše tak jak má být, střídání krátkých úseků s delšími postupy,- v některých místech hodně kontrol po kupě a všechny viditelné z dálky, váhal jsem která je ta má  

(3 - SRK7373 - Ivana Filipová)

Nedodržení směrných časů, umístění kontroly 111 vzhledem ke klasifikaci porostů 

Oddílové weby:

Kamenice:

Les byl zajímavý a náročný na pozornost. Kdo běžel na risk (tam někam) – většinou byl potrestán.

Kladno:

Jinak terén parádní, ale trochu zrádný, zejm. hned za startem se ztraceným špatně hledalo - hustá síť na sebe kolmých průseků v jinak naprosto "bílém" lese nedávala velkou šanci se v případě ztráty najít. Navíc na každé křižovatce lampion s kontrolou - takovou hustotu kontrol jsme už dlouho nezažili!

Choceň:

Běhalo se většinou rovně, pro zpestření bylo hlavně zpočátku víc kontrol blízko sebe, což některé závodníky zmátlo.

Vrchlabí:

Mapově nebyl závod příliš náročný, stačilo zvládnout azimut a nenechat se rozhodit drobnými nepřesnostmi mapy. Zajímavější by byl závod o měsíc později, až se vše zazelená.

Trutnov:

Závodní prostor byl neobvyklý. Rovinatý s hustou sítí průseků, v části s terénními detaily – kupky, prohlubně s pískovým podkladem, který za ty roky zakryl les. I když hodně kontrol bylo patrných z dálky, ne vždy to byla ta, kterou zrovna člověk potřeboval… Bylo třeba důkladně hlídat mapu, směr a ještě běžet rychle

Nová Paka:

Byly to hodně rychlé závody, v lese byla spousta kontrol a bylo třeba si dávat pozor na správné kódy. 

:: Když má elita kontrolu pro děti aneb Jak se stavělo v dunách

Myslím, že můžu rychle odpovědět - dobře. Ale tak popořadě a budu se snažit bejt stručnej.

To takhle někdy v říjnu nebo listopadu píše Honza Netuka, že když mně nevyšel ten áčkovej middle na Miletíně, tak by měl něco jinýho. Mapovej portál mluvil jasně - tady (u Poděbrad) je něco, co není úplně obvyklý. A tak jsme se na to jeli podívat. První pocit po rychlým proběhnutí - ale jó, ikdyž jako zas tak úplnej šlágr se ty duny zase nejeví. Druhá návštěva - a to už jsme tam byli celej den, takže jsem si les prošel celej křížem krážem a taky už jsem měl normální mapu. A to jsem byl úplně nadšenej, zvlášť z toho, jak je ten les pestrej a jak se během chvíle jeho charakter vždy úplně změní. A navíc jsem našel úžasný místo na start a první kontroly - už jsem tam úplně viděl jak bude v tom polootevřeným lese jedna kontrola vedle druhý... (Mimochodem; to je taky způsob řešení, když se pořádá v březnu, kdy není vegetace a kde je hodně kontrol vidět na dost velkou vzdálenost - a to naprat tam těch kontrol víc.)

No a stavělo se. Koncept se poměrně brzo dostavil: start - mikro OB na "Zdelově" - tráva - duny, duny, duny - tráva - ještě kousek Zdelova - pytel - cíl. "Zdelov" (alias pozitivní vliv těžby písku na závod v OB 2) byl například úžasnej v tom, že se třeba i H21A vůbec nemusím rozpakovat dát kontrolu křížení průseků, a tak došlo třeba i k tomu, že například 4. chlapskou kontrolu měli i borci z H10N. Otázka takzvaná klíčová zněla, jak využít ty duny. A když říkám využít, tak to jako že pořádně, protože to nejzajímavější byl vlastně jeden a ne zrovna úplně rozlehlej hřbet a navíc ne zrovna bohatej na objekty. Inu vymyslela se kulišárna, kdy se to proběhne až nakonec, tam se vymění mapa a povalí to stejnou cestou zpátky. Což umožnilo využít terén do mrtě a robustní (jak by řekl nejmenovaný reprekouč) koncepce byla na světě. Na žactvo se potom šlo tak, že se bohatě vyřádí na "Zdelově" a veterány jsme se rozhodli už neobtěžovat trmácením trávou zpátky a zakončit je v dunách. (Teda on když mně Honza říkal: "No tak budou dva cíle, no..." tak bejt někde poblíž višeň, myslel bych si, že z ní tutově spadl. Ale nakonec se mně to zalíbilo, a myslím, že to byla správná volba). Původně jsem měl pro veterány taky tu výměnu mapy, ale pak jsme nějak usoudili, že už by to na tom kopci byl úplnej Václavák a odklonili jsme je při cestě zpátky do jihozápadních dun.

A na ohlasy se podíváme někdy příště. Popřípadě můžete psáti do komentářů. Díky za každej ;-)      

:: Oseček 2015 - komentáře k závodu

Protože tady máme novinku, že hodnocení je pro pár vyvolených a navíc je to jenom pro východočechy, tak přímo vyzývám závodníky, kteří měli z dnešního závdou nějaký (jakýkoliv) dojem, aby ho zmínili v diskuzi na stránce Hodnocení závodů VČP. Moc dík!

:: Prostě duny

Zdravíme fanynky a fanoušky dobrého orienťáku ;-) 

Je tu další sezóna a my tu pro Vás máme připravenou jednu middlovou specialitku. Tentokrát jsme se vydali poněkud netradičním směrem, než jste u našich závodů zvyklí, a díky této poloze – západně od obce Oseček u Poděbrad, tedy přibližně v polovině mezi Hradcem a Prahou – tak můžeme hostit nejen zahajovací kolo Východočeského poháru, ale také druhé kolo žebříčku Pražské a Středočeské oblasti. Zdá se to trochu dál, ale díky poloze těsně u dálnice D11, jste tu co by dup. Konkrétně za 38 minut od paty Bílé věže, nebo za 44 minut od pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí.

Terén je, s určitou dávkou povolené a pochopitelné propagandy, v Čechách ojedinělý. V části se nacházejí členité písečné přesypy s relativním převýšením do 10 metrů porostlé dobře průběžným borovým lesem. Vedle této zajímavosti se staviteli líbí ale také to, že přes nevelkou celkovou rozlohu se jedná o velice pestrý les a během většiny tratí se charakter terénu, včetně způsobu běhu, změní minimálně třikrát. Jistě, na konci března nebývá vegetace z nejbujnějších a může docházet k jevu, který se běžně označuje jako svítivost kontrol. Nějak se s tím doufejme popereme, na druhou stranu příjemným bonusem bude jev, který se běžně označuje jako polehlost vysoké trávy ;-)

Veškeré informace jsou nebo budou v systému ORIS (VČ; P,STČ), kde je také termín pro přihlášky stanovený na 22.března. Můžete nás sledovat také na facebooku.

Poslední březnovou sobotu Vás na poděbradské Sahaře vřele přivítá osvědčená, léty prověřená, pořadatelská sestava ověnčená mnoha vavříny: Jan Netuka (hlavní rozhodčí + kartograf + terén hunter), Karel Toužil (ředitel), Jakub Weiner (stavitel) a mnoho dalších optimistických pořadatelů, kterých máme v oddíle - nebojíme se říct - přehršel.

Náš velmi detailní program s konkrétními kroky řešení jsme zhmotnili do tohoto plakátku.

:: Po přechodu

Teď bude řeč o sprintových štafetách, který jsme v neděli pořádali. Samozřejmě poprvý u nás, a ještě mistrák, navíc sprintovej závod ve městě (což je z hlediska organizace pěknej vopruz a většinou to znamená omlíkovat celý město a dobrou polovinu pořadatelů poslat do terénu něco hlídat), a navíc při "živém" televizním přenosu. Takže určitá napjatost, ale o tom by určitě poutavě hovořili jiní. 

Pro mě příprava tohohle závodu znamenala z většiny salónní prácičku od stolu. Takový ty blbosti jako logo, web, plakát, diplomy, atakdále. Až potom tři dny před závodem jsem poprvý něco "vzal do teplejch", a to, když jsme na trati dospělých běhali s džípíeskama v podprsence. Mimochodem celkem pěkná trať. No a pak už přišel den D. V tejdnu psal stavitel Eduard, že prej hlídání nějakýho přechodu a koordinování dopravy, z čehož jsem se lehce zpotil při představě, že způsobím největší dopravní hromadnou nehodu v historii Smiřic.       

No, nakonec to nebylo tak hrozný. Hlídala se hlavní smiřická silnice a její přechody; jednak aby závodníci běhali kudy mají (a ne kudy nemají) a taky, aby je nějakej pirát nežvejknul. Společně s Piškotem jsme na našem přechodu vytvořili sehranou dvojici Ječný-Ziegler, když jeden volal "Neshlukujte se!" a druhý "Rozejděte se!", a tak nám šla práce od ruky. V podstatě to nebylo nic tak složitýho. Vždy proběhla vlna závodníků, přičemž jsme na projíždějící vozidla uplatnili autoritu oranžových vestiček (děkuji za darování pane stavbyvedoucí z broumovskýho BSS) a potom jsme měli takovou pěknou 10-15 minutovou pauzičku. To platilo u dorostu a dospělých; u dalších kategorií startujících odpoledne to bylo kontinuálnější, ale těch zase nebylo tak moc. Za celou dobu naší služby se naštěstí nic zvláštního nestalo, takže žádnej novej zápis do smiřický černý kroniky se nekonal. Jedna dorostenka z Pragovky nás pobavila, když přes naše dobře míněné rady tvrdošíjně odmítala přeběhnout, že prý tudy nechce, načež se za chvíli pokorně vrátila a že prý teda jo. Trochu mrzutost jsme měli jenom se zábradlím, který bylo už na chodníku za přechodem, jemuž poslednímu poli chyběla dolní šprušle, a horní se asi trochu ztrácela na pozadí vedlejšího krámu a asi to svádělo proběhnout skrz. Což jsme zjistili, až když se nám tam nachytala dobrá polovina finišmanů dospělých v čele s Betem, přičemž do tý doby jsme tam měli možná jeden případ. Takže jsme to potom zamlíkovali a byl klid. Sorry. 

No, a pak už jenom poetická hodinka mezi posledním běžcem a odvoláním pohotovosti a tradá domů. 

Co budeme pořádat příště? Nevím. Nějaký možnosti jsou. Já bych si tady ale trochu chtěl přihřát polívku. Loni jsme kandidovali na rok 2015 s CŽ A (middlem) v Miletíně a měli jsme za kamarády Dobrušku na klasiku. Čestně jsme prohráli 5:6, ale mysleli jsme, že budeme kandidovat znova (2016). Ale už nemáme kamarády, takže se po nějakých rozhlížíme. Co? Áčková klasika za dva roky? Našel by se nějakej pořadatel nejlíp ve Východních Čechách???    

Pořádání

O víkendu jsme pořádali kraják. Bylo to na Kolibě v terénu loňskýho juniorskýho mistráku (štafety). Především je potřeba zmínit, že nejsme žádný amatéři a objednali jsme pořádný počasí. To, co jsem viděl v lese při roznášení kontrol (zas tolik toho ale nebylo) se mně docela líbilo. Dost velká část závodního prostoru zelená, ale vzhledem k termínu ještě s polehlým podrostem. Pěknej middle by tady mohl bejt... Jinak sobotní hlídání kontrol těžko mohlo bejt luxusnější...