Mánie (chcete-li diagnóza) na Modelu 2 skončila.
Tenhle týden jsem si naplánoval zatočit s těma hroznejma časama na obou modelech. Tak nejdřív dvojka. Štafetovej a sprintovej víkend v Telči a u Telče (článek bude) mně zas tolik nerozsekal, takže v úterý se šlo na to. Úkol zněl jasně - pod 25 (za to dává Vask čtyři body). A bylo to nadějný... takže je jasný, že to nedopadlo. Cestou na devítku jsem pomalu kapal, až v pytli zkapal a na třináctce to přerušil. Čas byl skvělej - 17:58 (jenom minutu za Hopovým rekordem), ale do cíle ješte daleko. Osobák by to asi byl, ale spíš hrozil čas kolem 25:09, což by bylo úplně na nic.
Takže ve čtvrtek se šlo na to znova. Zvolil jsem razantně-urputnej profi přístup. Večer posilování a protažení, ráno rozběhání, protažení, posilování, kávička. Přesun, totální odlehčení (místo dresu tílečko, místo tříčtvrťáků polovičáky, místo podkolenek miniponožky, místo žlutejch inovů modrý blesky), rozklus, modlitba a už to běží. Šestka 8:35, devítka 13:00, zatím skoro stejně jako v úterý, ale v pytli to je lepší, ikdyž taky žádnej šlágr; třináctka 17:51; na sedmnáctce potřebuju tak 21, v nejhorším 21:15 (ale to bych pak musel přikládat a z toho mám hrůzu); ale máme tady 20:51 a to už vím, že to klapne; sběrka 22:02 a můžu si dovolit ten neuvěřitelnej luxus závěr lehce vypustit. Výsledeček 24:38.
Takže ve čtvrtek se šlo na to znova. Zvolil jsem razantně-urputnej profi přístup. Večer posilování a protažení, ráno rozběhání, protažení, posilování, kávička. Přesun, totální odlehčení (místo dresu tílečko, místo tříčtvrťáků polovičáky, místo podkolenek miniponožky, místo žlutejch inovů modrý blesky), rozklus, modlitba a už to běží. Šestka 8:35, devítka 13:00, zatím skoro stejně jako v úterý, ale v pytli to je lepší, ikdyž taky žádnej šlágr; třináctka 17:51; na sedmnáctce potřebuju tak 21, v nejhorším 21:15 (ale to bych pak musel přikládat a z toho mám hrůzu); ale máme tady 20:51 a to už vím, že to klapne; sběrka 22:02 a můžu si dovolit ten neuvěřitelnej luxus závěr lehce vypustit. Výsledeček 24:38.
A vůbec nejstrašnější je, že kdybych po druhý uzlovce byl jen o fous rychlejší a dofinišoval za 2:15, tak by se otřásala i čtyřiadvacítka... Což vytváří možnost, že to do mistráku štafet ještě jednou poběžím, a jistotu, že to bude strašně bolet...
:) twe to je lepší než se v telce koukat na reportáž z dolomiťáka! :) LAJK. vask
OdpovědětVymazatMoje rec :D A gratulace k casu!! Myslim ze na to dostat se do klubu triadvacatniku urcite mas, jen to trochu boli, jo ;)
OdpovědětVymazatInspiruju se postupem na K8, to musi bejt rychlejsi nez rovne.. A do cile koukam zpocatku mirne vlevo od cary, to je nakej urychlovac nebo defekt? Eda
Do cíle dálnice čistým lesem ;-)
OdpovědětVymazatDo cíle dálnice? A kde jako??? Zatím jsem našla akorád 2x posed. No abych nekecala, tak podruhé už i ten cíl, ale se zastavením a rozhlížením se (metoda KPL poněkud selhává, když člověk musí hledat pidi fáborek, který asi ožrala srnka).
OdpovědětVymazatTo je stejně zajímavý, jak ty mlíka tý zvěři chutnaj … :) vask
OdpovědětVymazat