:: Obložený sprintíček se štafetkami

Článek o štafetách v Řásné a sprintu v Telči se poněkud odložil například kvůli článku na Svět běhu a pak jsem taky trochu modelařil, že...

Na lokalitu závodů mám docela dobrý vzpomínky.
Před osmnácti roky jsem se na mistráku štafet a klubů tady v Řásný loučil s dorosteneckou kategorií. Oboje jsem rozbíhal (tehdy mě to strašně bavilo; časy se mění...). Ve štafetách jsme s Piškotem a Filipem Lánem skončili sedmí; tam si z lesa nepamatuju lautr nic; v klubech zase nevím výsledek a složení, ale v lese si moc dobře vzpomínám, že na předdivácký jsem šel s nějakým kolegou do trháku a kdybychom ji nezkazili, tak jsme přišli na diváckou první.

No a Telč byla zase před dvěma roky místo, kde jsem se vzpamatoval z krize při cykloputování z Hradce do Slavonic.

Ale už k věci. Kdyby se někdo podíval jenom na výsledky, tak pozvedne všechna obočí a spráskne ruce. Disk, skoro poslední, disk. To jářku nehovoří o úspěšném víkendu... Ale tak v životě nejde jenom o výsledky, který taky můžou klamat, že...

Tak zaprvé ty disky nejsou moje ;-) ale v obou případech jednoho pána, se kterým jsme ve štafetě běželi. Zadruhé, ikdyby jsme nebyli disk, tak štafetovej cíl jsme nesplnili (všechny tři štafety bodují a třetí štafeta si tak jistí postup na mistrák). Zatřetí, třetí štafeta ty body nakonec ani nepotřebovala a stejně postoupila.

No a pocit ze závodů mám o dost lepší, než třeba na jaře. Předně jsem zahnal strašáka velkých mapových chyb z posledních představení na middlovým mistráku a na Advantě. Dobrý taky bylo, že po závodech jsem se necítil úplně rozsekanej; ono když se trochu běhá, tak to pak mnohem míň bolí (zas takový moudro...). A samozřejmě to neznamená, že bych se v lese nesnažil...

Tak u štafet je vždy na prvním místě vymlouvat se na horší farsty. Tak určitěěě. Hlavně v úvodu jsem u ostatních viděl trochu výhodnější. Vedle toho jsem zazdil postup na pětku; takhle jsem jít úplně nechtěl (a neměl). No a pak se nepovedla třináctka (lepší farsta) a naběhnutí na cizí kontrolu. 

Odpolední sprint v Telči. Pocit jsem měl teda lepší než výsledek. Částečně jsem to asi nechal na volbách a speciálně na prvních dvou kontrolách. Ono to nevypadá zle, ale dostal jsem na obou postupech strašnou dardu. A běh - já nevím... Přišlo mně že běžím... asi to nebyla žádná sláva...? Jinak teda palec nahoru za povedenou stavbu trati!

Nedělní štafety. Docela dobrej závod s rozpačitým závěrem. Menší zdržení na osmičce a silně zašitá šestnáctka. Ono teda už před ní jsem se běžecky zadrhával a v pytli už jsem neměl absolutně žádnou bojovnost. Tam mě přejelo asi šest finišmenů; ví kauč, že jsem klasickej druhoúsekář? ;-)