středa 14. září 2016

:: Sobotní kurz šourání. Nedělní záchrana tonoucího.

Áčka v Jizerkách byly rozhodně zajímavý. Jedna z nejdrsnějších klasik a jeden z nejrychlejších middlů.  

Sobotní klasika
No.... snad šťastnou náhodou jsem se na poslední chvíli přehlásil z áček do béček. Na druhou stranu, ono by to bylo vlastně jedno, jenom bych se prošel o dva kilometry dál... Brutální závod, na kterém jsem strávil roztomilých 132 minut běhu, pomalého běhu, indiánského běhu, chůze, pomalé chůze, šourání a v poslední fázi již jen prostého pohybu vpřed. 

Budete se divit, ale jinak mám z toho vcelku pozitivní dojmy. 
1) Vydržím nějakých padesát minut běžet v dobrým tempu. Ještě na devítce jsem byl osmej se ztrátou kolem šesti minut - když si uvědomím, že na jedničce a trojce jsem nechal, a cestou na trojku mě švihla větev do oka, čímž se mně mocně rozostřil obraz, tak je to dobrý zjištění. A v míň brutálním terénu bych vydržel určitě ještě víc.
2) Všech 22 terčíků doručeno do cíle. A že to byl boj.
3) Do poslední chvíle než jsem fyzicky odpadl, jsem držel cíl absolvovat tenhle závod se ctí. 
4) Ikdyž jsem od čtrnáctky šel pěšky a do cíle doslova doškobrtal, tak jsem se z toho docela dobře dostal a v neděli šlo úplně normálně běžet.   

Jinak osudnou se mně stala smyčka 10-13, kde jsem šel špatně už postup na K10 a dal si kopec s kompletní sadou vrstevnic. Na dvanáctce stojím po pás v borůvčí a když jdu podruhý ten samej zalamovák, napadá mě, že to stavěl úchyl. No a potom jsem ještě pomalu seběhl ke čtrnáctce, přehlídl správnej okamžik pro odbočení a dostal se asi 5 vrstevnic pod kontrolu. Čímž jsem završil dnešní běh... 


Co se týče trati (a tratí), tak myslím, že koncept byl dodrženej - fyzicky náročný závod s volbami. Každopádně to bylo ale přešvihlý. Chápu.... dodržet směrný čas není úplná sranda ani u middlu, že.... Zvlášť když nemám testovacího běžce. Na druhou stranu brát si jako srovnávací závod Kančák (co jsem někde četl) bylo trochu naivní. 

Po doběhu bylo moudrý hned nevrátit mapu, ale prohlídnout si prostor pro middle. A začít se těšit.

Nedělní middle
No takhle.... Byl to závod, kdy se vám to v lese líbí. Je to takový skluzný, kontroly nacházíte jako nic, les je krásnej. Po závodě už ale víte, čím to bylo. Bylo to jednoduchý. A trochu zkušenější stavitel musí vidět, že tady to šlo postavit mnohem těžší a zajímavější. A vyhnout se protiběhům, kontrolám z náběhové strany a tak... Mně třeba krvácí pumpička, když vidím, jak byla využita partie K7-12 a už vůbec nevím, co si mám myslet o postupu K15-16. A co jsem viděl i u elity, tak na tom nebyla o moc líp. 
(Na hodnocení jsem byl možná krutej, ale ať si z toho stavitel nic nedělá, nezatrpkne a příště se víc snaží ;-))

Jinak teda po třech výsledkově prachmizerných jsem konečně předvedl trochu povedenej závod. Bohužel jsem nechal na pětce, kdy jsem úplně nedočetl dohledávku a česal ji níž. To je škoda, bez minuty a půl by to mohl být o něco radostnější výsledeček (15.místo, ztráta tři minuty). Na druhou stranu si můžu vyplnit modré okénko, protože jsem před čtrnáctkou pomohl bližnímu - nějaké nebohé děvče uvízlo v bažince, nemohlo se vymoci a lomilo rukama. Tak jsem neváhal a zachránil.   


Jinak s tím očičkem jsem si docela užil. Koukat se s tím ještě jakžtakž dalo, jen jsem ho nesměl chtít zavřít. Což je v časovém úseku určeném pro spaní celkem velkej problém. Noc na neděli jsem nějak přetrpěl za pomoci dvou kapesníků (slzení, smrkání), nejkrušnější byla ta na pondělí, kdy jsem zhroucenej usnul až někdy kolem druhý hodiny a potom musel vstávat v pět. To jsem zase čidlo zraku nemohl za prase rozlepit. Bohužel žádná hromadná doprava do Broumova (kam jsem byl pracovně povolán) se mně časově nehodila, tak jsem musel sednout za volant. To bylo taky zajímavý... 

Žádné komentáře:

Okomentovat