:: Ještě o klasice

Pozorní čtenářové si jistě všimli, že jsem klasickej mistrák nepodrobil nižádnému hodnocení, ba ani kritice. Mělo to několik důvodů. Jeden z nich - sám jsem si potřeboval udělat jasno, jakej na něj mám vlastně názor. Protože kdybych to měl posuzovat jenom podle semifinále H35, tak bych byl hodně brzo hotov.
 

Tak jsem si prošel všechny tratě SF i F, důkladně se zamyslel a pustil za terén dvojku a trať jedničku. S tím, že to je známka pouze za finále (protože nesouhlasím, aby v jedné známce byly dva závody - jinej terén, jinej stavitel). A byl jsem zvědavej, jestli budu mezi hodnotiteli za exota jako u jabloneckýho middlu (čtyřka za tratě). Tak nejsem, což mě těší (ikdyž jsem jeden z těch pozitivnějších). Protože se mně finále opravdu líbilo a myslím, že Kipli prostor závodu vytěžil dobře a nastražil tam několik pastí, kde se nepozornej závodník mohl nachytat (nachytal jsem se úplně všude a ve finále mužů třeba Ňuf, Sosák nebo Bingo, což jsou určitě dobrý skalpy). 

Abych to ještě doplnil. Mám to nastavený spíš tak, že u tratí nehodnotím závod jako celek, ale to, jak stavitel využije terén a dodrží základní charakteristiku disciplíny. Určitě byly lepší klasiky v "lepších" terénech umožňující zajímavější volby. Jo, to se to pak staví. Teď samozřejmě nastupuje otázka, proč ten mistrák byl teda tady? To je složitější debata. Někdo v tom má jasno na jednu stranu, někdo taky, ale na druhou. Mě to rozhodně neurazilo. Nikde není psaný, že když se řekne klasika, tak musí být automaticky v brutálních kopcích. Běhat se musí umět všude a tenhle terén, kterej volby umožňoval (né že né), mně přišel jako celkem příjemná změna, proti těm Šumperkům a tak... Na druhou stranu, musím sebekriticky přiznat, že se nepokládám za nějakýho zázračnýho stavitele klasik, hledačů voleb postupů a už vůbec ne závodníka klasik.

Teď o víkendu jsem potkal Kipliho a měl jsem potřebu mu to dokonce osobně (a ne schovanej v bezpečí u klávesnice) pochválit. A taky jaksi trpně vyslechnout známý peklo, který nás hrdiny od Ocadu, trávící hodiny a hodiny před závodem u monitorů a v terénu, přemýšlející o různých variantách umístění kontrol, po závodech provází. A to se jmenuje:
- Co jsem měl udělat jinak...
- Co nedopadlo, jak jsem chtěl...
- Kam jsem měl tu pitomou kontrolu dát, aby mně běhali, jak jsem chtěl...        

Hodnocení je tady.

PS: A jak souvisí klasika na Vysočině a Miloš Zeman se zase můžete podívat tady. No... on totiž kolega bloger dělá podle mě tu chybu, že řekne např. "Stává se tradicí, že middle se pořádá v těch největších fekálech, jaké si lze představit." Kdyby ta věta zněla např. "Mám rád Vysočinu, Biřičku a brněnský lesy. Terény jako v Adršpachu, u Jáchymova nebo v Novohradských horách oblíbený nemám, protože se mně v nich běhá špatně a tolik se mně v nich nedaří", tak se proti ní nedá říct ani popel. Holt sám svého štěstí strůjce...