středa 23. dubna 2014

Jak jsme se soustředili v Jizerkách

Kdo v zimě zahálí a čeká, že bez práce budou koláče, má obvykle poslední zoufalou šanci něco před velkýma závodama naběhat o velikonocích, kdy se tradičně tmelíme a během prodlouženýho víkendu točíme jak protržený. Tentokrát, a po dvou letech opět, v Jizerkách. Chtěli jsme chatu Muhu, ale ta nám byla vyfouknutá, takže se našel Hotel Semerink. Stylově sice poněkud zmatená záležitost, jinak ale funkční k úplný spokojenosti. Spousta příležitostí, kam se vyvalit; sociálky na pokojích; atakdále... Mimochodem poprvý na vétéčku taky plná penze (=konec hladovění přes den)! Velice sympatické.

Pokoj 22 - čtvrtý patro bez výtahu

S běháním se začalo ještě na cestě a to okruhama na Kančáku, kde jsem překvapivě vyhrál ten, kdy jsem si zavazoval tkaničku. Pak se jelo ubytovat. Jen jsem se trošku natáhl, že si budu chvíli přemejšlet, tak jsem usnul (trochu jsem předtím ponocoval) a díky kamarádíčkům na pokoji vstal 7 minut před odjezdem na odpolední trénink. Díky tomu jsem byl taky velice neúspěšný, protože v tom chaosu, jsem si vzal špatný trenyrky (patřící k elasťákům) a po chvíli se mně tak začaly dít nedobrý věci v jistý oblasti, takže jsem to v krásným terénu na Břízkách radši skrečoval. 

Další den byla klasika opět na Kančáku. Tady při tom všem utrpení jsem se výborně pobavil, když pan Vojtěch neudržel cestu, která ho měla dovýst až ke kontrole, a odbočil na úplně opačnou stranu plašit kance ve všech přilehlých hustnících. Po skončení klasiky mně nastala organizační prácička, což bylo mimochodem dobře, protože mně činilo dost práce jen se transportovat po schodech (v obou směrech). Odpoledne jsme se podělili o roznos nočáku na Bramberku (mimochodem, málo lidí tak mohlo ocenit luxusní výhledy ze startu), a večer jsme potom udělali zajímavou přípravu na middle. Ten pacholek Vask skoro trefil první a druhou kontrolu...

No a v neděli dopoledne vypukl middle, jehož "bílou" část jsem opět roznesl a pak už jenom vypouštěl middlaře na trať. No, trochu jsem koketoval s myšlenkou to běžet, ale protože jsem měl v nohách betonek, tak jsem se radši šetřil na odpoledne. Jaký to bylo? Někdo říkal, že těžký, někdo, že úplně nejtěžší. V této souvislosti tak musím zveřejnit, co jsem měl původně naplánovaný, ale co se potom měnilo na výslednou trať.   

Původní hustníková show

Výsledná soft verze

Diskuze se závodníky

Odpoledne proběhly štafety (koš 1 - borci; koš 2 - žencký; koš 3 - děti). A rovnou říkám, že to je pro mě vždycky mrzutá záležitost. Buď mám smůlu na los (A), nebo se v lese něco zadrhne (B). Tady se stalo obojí. A - Vorel, B - závodník na dětským úseku vypadal papírově dobře, ale potom, co jsem ho už skoro čekal u cíle a on se najednou vynořil s brekem znova na startu, jsem pochopil, že tento závod je ztracen. Aspoň jsem se pobavil u jednoho Vrabcova úseku (zrovna toho nejviditelnějšího). Mimochodem v (dost zmatených) výsledcích je vidět, že Romik ze všech borců porazil jedinýho. Ano, našeho špunta...      

Usain startuje

Trojúhelníková kompozice naší štafety

No a tady je vidět, že kde je na jedný straně smůla na los, tak jinde musí být štěstí.
No štěstí... 

V pondělí už jsem ani nechtěl jít nic, ale potom, co přede mě Jedla bouchnul seznam, abych se napsal na vrstevnicovku, jsem se poslušně upsal. I hodil jsem do sebe kolový nápoj, kýbl kafe a vyrazil. Což bylo dobře, protože to bylo zas na Břízkách a tak jsem si je konečně proběhl.

No a to byl konec a jelo se domů. Příště před losováním štafet rozdělit jednotlivý skupiny ještě na dvě podle výkonnosti (aby se běžně nestávalo, že nejlepší z áčka běží s nejlepším z béčka) a bude všechno OK.

Hodná Zuzka a hodný Lukáš nám to celý nafotili.

7 komentářů:

  1. Tak to mě ale mrzí ten middle. Resp. ten původní bych si taky moc rád fouknul. A dokonce si myslim, že ke směrnejm časum bychom se na něm přiblížili daleko víc. vask

    OdpovědětVymazat
  2. jen poznámka, né na každý šutr lze dát kontrolu, musíš být taky schopen ho popsat popisem a když máš v kolečku 6 kamenů, tak to může být dost problém... namátkově např 2,3,5,7

    OdpovědětVymazat
  3. "Soft" trať u mě probíhala tak, že jsem šla skoro pořád pěšky, neb to bylo do kopce nebo hustníkem. Cíl níž než start se na middlu docela hodí, i když na trénink to není zrovna praktické...

    OdpovědětVymazat
  4. Jo:) 1, 2, 3 - popocházení u dohledávky, 4 - závěr do kopce, 6 - vzpamatování se z výstupu na 5, 7 - popocházení u dohledávky, 9 - zastavily mě 2 žabiňačky, jestli nevím, kde mají start.

    OdpovědětVymazat
  5. Marťa má za domácí úkol následující úlohu. Postavit middle, stejný start a cíl, 20 kontrol, kolem 6km (plus verze 4,5 a 3,0km využívající stejný kontroly) , aby to bylo i v té východní části, spíš lehčí (ať z toho mají spíš dobrej pocit), nestrkat to moc do toho velkýho hustníku (podezření, že to tam moc nesedí a nemůže se to při stavbě od stolu ověřit). Těším se ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. 6km za 35min jo? To je předem zbytečná práce, protože na naše velikonočko světová elita zpravidla nejezdí:-)

    OdpovědětVymazat