:: Takové domácí bilancováníčko

Vážení čtenářové, přeji Vám spokojený rok 2017 a ať na tomto blogu stále nalézáte Oázu kultury a oddechu... ;-)

Ono se někdy jako může zdát, že to třeba stojí za starou bačkoru... Tak například mám za poslední dobu už potřetí rýmičku. První dvě byly lehoučký a s trochou dobrý vůle i "běhatelný", tahle je o něco horší a o to víc deprimující, že je situována těsně za tou druhou. Mimochodem ve všem jsem nevinně (= ohavně, zákeřně a záludně nakažen)... Minulej tejden jsem si taky velkou rumcajsí silou nakopl koleno o ocelový futra až mně vyhrkly slzy a dostal jsem strach, aby to nemělo vliv na funkci živočicháře... (nemělo by). A jako namátkově třetí příklad jaké se mi děje příkoří... někdo způsobil (ne já), že jsem úplně přejedenej cukrovím... 

Ale protože jsem v kolektivu populární zejména pro svoji veselou, přátelskou až optimistickou povahu, zkrátka do nepohody jak se říká, tak všechno vidím z té lepší stránky, a proto se nyní podíváme na to veselejší z právě neúprosně končícího roku 2016... ;-) 

: : Zřejmě to nejlepšejší z pracovní oblasti je jaksi nasnadě. Ocenění v soutěži Stavba roku KH kraje pro C+W v Broumově je taková pěkná tečka za tím naším případem. Letos ke mně přiletěla navíc velmi obdobná záležitost a dokonce v mém slavném rodišti (Rychnov) a kromě několika dalších věcí jsem se zabýval (a zabývám) dvěma rodinnými a zdá se i moderními domy. 

: : Stran kariéry zde slavně zmíním dvě pátá místa na Mistrovství republiky (veteránů). Vkrádá se mně do úst legendární větička "kdo z vás to má?" Bezpochyby inspirací pro mé následovníky je také fakt, že jsem svoji náročnou přípravu obohatil i o tzv. Emila a svoji výkonnost tak rapidně zvýšil... Dokonce tak, že jsem byl vyzdvižen na nástěnku!

: : Událostí roku bylo ovšem Mistrovství Evropy a stavitelská role na krátké trati, čemuž jsem pochopitelně věnoval mohutný prostor v sólo článku. Ohlasy celkem dobrý, vlastní spokojenost půl roku po akci zhruba na 85 procentech...   

: : Letos jsem byl taky zuřivým reportérem Světu běhu a především sérií článků o ME jsem se zcela vypsal z podoby. Počet zářezů v tomto médiu dosáhl celkových 26. V zimní (nudnější) části roku mám aktuálně rozdělanej rozhovor s jednou významnou osobností a dávám si na tom ukrutně záležet. Na poli nazvaném ve zkratce "psaní o/pro OB" se letos naskytla i další příležitost, ale o tom ještě nebudu moc zveřejňovat. Ikdyž to už běží, tak to ještě není úplně definitivní. Každopádně je to zas úplně něco jinýho a oproti dlouhým analytičtějším článkům se jedná naopak o velmi prťavé příspěvky.

A směřujeme to do finále. 

: : Sice jsem byl poctivým celoročním kulturním ignorantem, ale aspoň částečně jsem to těsně napravil celýma dvěma knihama, který jsem přelouskal v posledních čtyřech dnech: Život je nádherný (Tereza Boučková) a Okamžiky štěstí (Patrik Hartl - to je ten, co se řehtá jak kůň). U Boučkový to je klasika a pokračování jejích smutně veselých autobiografických knih, zato s Hartlem jako spisovatelem to bylo setkání první a velmi povedené. Samozřejmě teď jsem plný dojmů téměř jako z výletu na Kokořín, ale na doporučení "Vekýho řehtala" nebudu nic prozrazovat, protože "vy byste se pak nesmáli"... 

: : Výhra v soutěži Adventní kalendář. Článku o ní chybí již málo a stane se historicky nejčtenějším na tomto blogu, čímž by mohl předstihnout legendární a nezapomenutelné "Rozmnoženo" 

: : Úspěšná zimní fotbalová sezona 15/16 a rozkopaná 16/17...

: : Alespoň občasný a částečně úspěšný boj s prokrastinací. Mám obavu, že to bude boj věčný, obtížný, každodenní. Musím se zeptat Piškota, jak se v době práce blokujou stránky na internetu... 

: : Nešlápnul jsem na zmiji jedovatou (když se to vezme kolem a kolem možná letošní vůbec největší úspěch)...

...Minutu ticha za Mrazákův blog...