:: Už zase skáču přes kaluže

Teda ... přes potoky. Aneb středeční trénink SCM na Biřičce. Miloš by řekl potok sem, potok tam...

:: Báb rýbičku...

... da klasiku do Radechový se dejede :-( Zatroledý jardí soustředědí da Vysočidě...

:: Velikonoční soustředění v 5 bodech

inspirace od Lenka Mechlová ;-) (hele teď to vidím... a já to tady schválně nechám; tomu se říká facebookový prznění češtiny...)

1. Nííííh. Uděláme huhulálááááá. Zase jsme se jeli přesvědčit, jestli vysočinskej sníh pere běhací boty dočista dočista... Pere. A díky smart místnůstce nazvané sušárna i suší. Příjemnej komfort nemít smrádek na pokoji. Ale první den jsem se nachytal, lépe řečeno nedomyslel. Na páteční odpolední trénink jsem si sice vzal na poslední chvíli hadry na druhý běhání (neb jsem roznášel a sbíral), ale už ne ponožtičky a botičky. A tak jsem si zavzpomínal na mladá léta a šel do mokrejch. Tak rychle ještě sběr kontrol nikdy nikde neproběhl...

Smart komůrka (foto od OTo)

2. Sobotní survival - první čtvrťhoďka takzvaně na zahřátí = pouze do kopce, následována bažinnou vložkou a od jedenáctky už se chodilo ve sněhovým koridoru skoro jenom po vrstevnici (Miloš z Vysočiny by řekl Traverz sem, Traverz tam). A protože mně Vrabec půjčil hodinky, tak víme, že jsem mu dal na hodině a půl trvající trati celou jednu vteřinu. Díky Vrabče ;-)

3. Zlatá sobota byla vystřídaná černočernou nedělí. Disk dopoledne při hromaďáku na Maštalích a disk odpoledne při štafetách. V obojím jsem samozřejmě nevinně. V prvním případě mě na šestnáctce zle oklamala Terezie Paclíková, která měla svoji kontrolu o 3,4 metry vedle. V druhým případě jsem věděl že se to stane, protože asi před patnácti lety jsem zřejmě něčím urazil Boha oddílových štafet a ten mě proklel. Takže při pohledu na naši papírově nejsilnější sestavu mně jich bylo upřímně líto... Skorelauf dobrý, první úsek dobrý, druhej úsek dobrý, na třetím úseku byl mladej (skoro nejlepší co tam Míra má) trochu dýl, ale vrátil se, takže snad taky dobrý a šel jsem na poslední úsek. Ten měl upravenou mapu (nějak zrcadlově) a ikdyž jsem nepochopil jak se v tom mám orientovat, tak se zhruba dalo vytušit, kde asi by ta kontrola mohla bejt. A tak přiběhnu k jedničce, píšu písmenko, ale (jak by řekl Čapoun) jejda, jejda, jejda! Tohle už mám v průkazce. A druhý taky. Třetí ne! Čtvrtý jo. Pátý ne. Hezký, tři špatný kontroly (a jak se ukázalo 2x mladej, 1x já - ta druhá - v tý mapě aby se prase vyznalo...). Takže kletba trvá.....

4. "Velikonoční informační soustředění". Jsem přesvědčenej, že nás sledujou ruský tajný služby a během soustředění nám napadly mediální oblast. Někde se zpráv (kdy se mám dostavit, kam se mám dostavit, co se tam bude dělat, a tyhle maličkosti) nedostávalo, někde chodil kobercovej nálet protichůdnejch...

5. Nová doba. S dítětem a autem získalo to soustředko tak ňák jinej punc...

Nejmladší Jedličková si oblíbila našeho Tuaréga (hrdý neústupný válečník)

:: Obvyklý komfort nepořádných závodníků byl narušen...

To je prosím věta z hodnocení našeho závodu v Osečku. Týká se sice organizace (a neochoty dohlašovat po uzávěrce termínu přihlášek), do čehož jsem nedělal a tento článek bude jinak o stavbě tratí, ale v rámci bulvární touhy po atraktivnosti nadpisu jsem ji takhle zneužil...

Takže; máme tu ohlasy na závod.

Samozřejmě pisatelé, kteří napsali něco hezkýho nebo hodnotitelé, kteří dali jedničku jsou bystří, inteligentní, sympatičtí, pozitivní lidé a mám je od teď intenzivně rád. Ti, co napsali nějakou ošklivost nebo si dovolili dokonce dát trojku, jsou beznadějní škarohlídi, skončili u mě a vůbec se divím, že je země nosí.... ;-)

(Snad je aspoň trochu patrný, že v podstatě nic, co tady píšu není myšlený smrtelně vážně. Stejně jako obrázek Sahary na plakátku snad nenabádal k tomu, vzít si sebou velblouda...)

Když už jsem na to narazil... Několik reakcí je ve smyslu "na to, jak o terénu předem mluvili to zas taková sláva nebyla". No tak samozřejmě, jak se psalo na webu - s určitou dávkou povolené a pochopitelné propagandy (to znamená přemrštění kladných prvků a zatajení negativních). Na druhou stranu si myslím, že termín "v Čechách ojedinělý terén" není vůbec mimo. Nejsem teda žádnej zvláštní znalec terénů, ale nejsem si jistej, jestli (aspoň) ve Východních Čechách nějaký duny máme. A jinak; terén sám o sobě svoje kvality rozhodně má. Kdyby ne, tak v hodnocení nedostane průměrnou známku 1.65, což z něj dělá objektivně nejkvalitnější složku tohoto závodu (mimochodem stavba tratí nejhorší...).

Mně se teda terén líbil moc. Ty duny samozřejmě zas taková hitparáda, která poskytne technicky maximálně náročné middlové postupy, nebyly. A proto se s nima nějakým způsobem pracovalo. Ale hlavně se mně líbila celková pestrost, což si myslím, že je vždy u každýho závodu dost podstatný (když celej závod běžíte v šutrech - třeba krásnejch - ono se to časem přece jen přejí...).

Zpět k ohlasům. Obecně - je dost složitý se dopátrat nějakých reakcí na oddílových webech nebo osobních stránkách. Ještě že máme to hodnocení. 28 hodnotitelů je dost slušná porce; navíc vzhledem k tomu, že to je pro vybraný lidi.

Tak se na ty komentáře můžeme podívat. Občas se objevuje výtka, že to bylo mapově jednodušší. No tak to se prosím podívejte na postupy jak u některých vypadá mapově jednoduchý závod (i v podání nejen nezkušených závodníků)...

Jinak děkuju Lešťovi, musím říct, že těch utracených kapříků nelituju... ;-)

Eda Šmehlík (H21A):

- moc se mi líbilo zvýšení náročnosti počtem cizích kontrol na ostatních objektech,např. K1, K8, K11, atd. Vůbec podle mě nevadilo, ze se pak na některý kontroly šlo po výměně mapy, naopak to třeba mohlo i zmátnout, protože to byly stejný objekty

- moc se mi líbilo vedeni trati, výměna v nejpěknější části teď s odstupem lepší řešení než bez ní a do Z části kde byli vetoši! celkově když koukám na stavbu tý tratě, tak jsi to vymetl strašně pěkně, ani bych v těch motanicích lepši řešení nenašel, i ten závěr kolem K28-30 jsem si moc užil

- výměna mapy skvělej obtížnej prvek navíc!, já se na to do tý doby nestihl připravit a musel se na pár sekund zastavit a zorientovat se, navíc hned na K19 chyba

- dlouhý postupy - na K8 velmi těžkej, i tím že na hraně svítily další kontroly, já se nachytal na ty vpravo..

K5 strašně zjednodušená tím krmelcem a potokem, vím že není kam jinam ji dát, mě napadá jen ten postup zkrátit a dát ji do ohybu potoka v zeleným za 1. velkou cestou - K6 by pak možná byla taky težší? strom by byl schovanej

K27 - kvůli ní to v podstatě píšu, přemýšlím jestli bylo nutný nas znovu tlačit do protisměrnýho postupu než K5, navíc i kontrola byla hned vedle tý kterou jsme měli předtím - prostor jsme znali, uvažuju jestli by nebylo vhodnější postup natlačit jakoby z K23 někam směrem na J až JV a pak nás poslat na volbu přes ty 3 JZ vedený paseky směrem ke K28? jestli je to pochopitelný.. :) část K26- K27 byl pro mě hodně bez nápadu a slabši místo, ale třeba to nešlo jinak řešit?

- a i ten čas 32 min byl nakonec akorát na tenhle teren, víc by bylo asi na úkor tratě..

Mrazák (H21A):

závody byly suprový - jak zázemí, tak les, tak tratě. Díky!!!

Kamenda (H21A):

Terén i trať super, závod se mi fakt líbil

Zuzka Jedličková (D21A - ms):

Trať D21A se mi líbila, myslím, že to všechno bylo hezky udělané. I když byly kontroly vidět, tak bylo fajn, že jich člověk viděl současně víc a tak to nebylo tak jednoduché.

Jak to vidí Béďa:

Pořadatelé avizovali, že terén je v Čechách ojedinělý. No to asi úplně pravda nebyla. Navíc vegetace nebyla právě nejzelenější a tak kontroly zdaleka dost svítily a tak to bylo velmi rychlé, vše se běhalo v podstatě rovně (asi o dva měsíce by byly ty závody v tomto terénu daleko zajímavější, otázkou je, jak by pak byla vysoká tráva v části lesa). Stavitel tratí se snažil vytáhnout z terénu co nejvíce (pro nejdelší tratě byla dokonce výměna mapy), v lese bylo velké množství kontrol, které především ty mladší a nejstarší měly trochu zmást, aby neběželi k tomu nejviditelnějšímu lampiónu. Tratě se líbily.

Sosna (H21C):

6 a půl kilometru v lese za 31 minut pro vítěze hlavní kategorie zařadí závod mezi nejrychlejší v roce. V lese to bylo hlavně o rychlosti a přesném azimutu. V malé části lesa se zvedal sem tam nějaký hrb. Tu část si pořadatel oblíbil, a tak nás tam prohnal kvůli tomu 2x. Jednou tam a jednou v protisměru nazpět. No nevím, jestli se tak staví ideální závod. Nás kdysi učili, že ne, ale dnešním trendům stavby už nerozumím. A tak jsem takticky registroval kódy kontrol, které na sebe závodníci pořvávali a zpátky už to byla jen taková paměťová ťukačka. Jen ta rychlost mi chyběla. Ale ze závodu jsem i tak odjížděl spokojen.

Dobruška (Lešťa - H21C)

Ovšem stavitel se nebál netradičních stavitelských praktik a některých mnohdy svazujících nepsaných pravidel, správně zhodnotil terén a připravil rychlé, navzdory bílému průhlednému lesu přesto mapově zajímavé tratě. Během závodu jsme navštívili několik druhů lesa, od absolutně čistého po podrostlý trávou stěžující běh, od plochého po členitý, taky sem tam na nějakou zelenou bylo třeba vyzrát. Dunu na SZ prostoru jsme prozkoumali velmi důkladně, zleva do prava tam a po výměně mapy zase zprava do leva zpátky, zde prostě bylo těžiště závodu, kde se daly udělat chyby. Překvapivě se ale chybovalo hned po startu, kdy po pár metrech na závodníky vykouklo hned několik lampionů, takže osvědčená metoda "Napálit směr a jít na lampion" najednou dost závodníků značně zdržovala, páč obejít je všechny bylo poměrně časově náročné. I já jsem cestou ke "svému" lampionu preventivně na dálku kontroloval čísla kontrol (ještě že měly stojany velká čísla i z boku).
Závod v podstatě splnil moje očekávání na jedničku. Kromě výborné mapy a tradičně skvělého zázemí se povedla stavba, je třeba také vypíchnout roznos, kdy se mi 2x stalo, že kontrola byla přilepená ke stromu nebo na objekt kontroly tak, že ani z 5ti metrů nebyl lampion vidět! Tak to má být, tady se ukáže, kdo je orienťák! Byl to moc hezký závod!

Hodnocení:

(1 - VRL7452 - Helena Randáková)

Sice bych nemusela mít výměnu mapy -D21C, ale bylo to něco neobvyklého a hodnotím to kladně. 

(1 - STH7351 - Kateřina Kalenská)

Zajímavá a pestrá stavba trati.  

(1 - NPA9051 - Monika Šmidrkalová)

D21C-hezká trať, ozvláštněná výměnou mapy  

(2 - LTU8451 - Jana Ulahelová)

Závod byl velice rychlý, hodně kontrol viditělných z dálky, proto u mnohých kategorií mohly být tratě delší. Jinak se líbilo, fakt pěkný midlík.  

(2 - BRU7152 - Alena Rusinova)

Kat. D35D OK, kat. H16C měla závod málo náročný.  

(2 - TYN6901 - Pavel Šišma)

tratě orientačně jednodušší, na začátek sezóny pěkné "proběhnutí"  

(2 - ZAM4701 - Josef šponar)

Náročnost odpovídala charakteru terénu a porostů. Z důvodu nedostatku výraznějších orientačních bodů bylo nutné jít na azimut a to mohlo některým závodníkům dělat problémy při dohledání kontroly.  

(2 - LTU6301 - Pavel Petržela)

H45C v pořádku, i žákovské tratě se mi líbily  

(2 - LPU8402 - Adam Zitka)

Stavba odpovídala požadavkům krátké trati. Dobré využití zajímavých částí terénu.  

(2 - LPU6901 - Petr Fencl)

plus: snaha o maximální využití zajímavé části prostoru (neobvyklé, ale vhodné použití dvou cílů)
minus: tratě s výměnou mapy probíhaly dvakrát stejným prostorem (podobné postupy v protisměru), přitom další zajímavá část prostoru zůstala nevyužita 

(2 - VRL7702 - Vlastimil Polák)

velmi pěkné, H21C super, akorát naprosto zbytečné dvě mapy (nevyužitá část zajímavého prostoru), u linie díky dobré viditelnosti trochu matoucí fáborky  

dobře zvolené dva cíle (kratší tratě by se do nejzajímavějšího skoro nepodívaly)  

(2 - LPU5401 - Petr Klimpl)

Stavitel se snažil využít co nejvíce terénu - dobré. Úlohu měl ale obtížnější díky "nezelenému" lesu. Trochu mě zklamaly tratě pro H14C a D14C - ty byly velmi jednoduché (mohly jít i do toho pěkného prostůrku).  

(2 - LTU6501 - Pavel Hanuš)

charakter middle, hodně kontrol blízko sebe, v pořádku
zbytečně 2 cíle, i veteráni by doběhli na shromko  

(2 - CHC7251 - Lenka Křivdová)

Tratě pěkné, časté změny směru tak, jak u KT má být. Trochu obtížnější se mi zdály tratě u dětí - D12 - první kontrola v lese plném průseků bez jiného záchytného bodu.  

(3 - NPA5351 - Jiřina Kalibánová)

Příliš mnoho kontrol na dohled na začátku dětských tratí.  

(3 - SRK7001 - Martin Locker)

Některé kategorie dobré. U některých nebyla využita "nejzajímavější" členitá část (např. H18C - "jen" tam a zpět, H14C - jen na rovinaté části). Podle avíza jsem čekal trochu více.  

(3 - TYN8502 - Zdeněk Nymsa)

vše tak jak má být, střídání krátkých úseků s delšími postupy,- v některých místech hodně kontrol po kupě a všechny viditelné z dálky, váhal jsem která je ta má  

(3 - SRK7373 - Ivana Filipová)

Nedodržení směrných časů, umístění kontroly 111 vzhledem ke klasifikaci porostů 

Oddílové weby:

Kamenice:

Les byl zajímavý a náročný na pozornost. Kdo běžel na risk (tam někam) – většinou byl potrestán.

Kladno:

Jinak terén parádní, ale trochu zrádný, zejm. hned za startem se ztraceným špatně hledalo - hustá síť na sebe kolmých průseků v jinak naprosto "bílém" lese nedávala velkou šanci se v případě ztráty najít. Navíc na každé křižovatce lampion s kontrolou - takovou hustotu kontrol jsme už dlouho nezažili!

Choceň:

Běhalo se většinou rovně, pro zpestření bylo hlavně zpočátku víc kontrol blízko sebe, což některé závodníky zmátlo.

Vrchlabí:

Mapově nebyl závod příliš náročný, stačilo zvládnout azimut a nenechat se rozhodit drobnými nepřesnostmi mapy. Zajímavější by byl závod o měsíc později, až se vše zazelená.

Trutnov:

Závodní prostor byl neobvyklý. Rovinatý s hustou sítí průseků, v části s terénními detaily – kupky, prohlubně s pískovým podkladem, který za ty roky zakryl les. I když hodně kontrol bylo patrných z dálky, ne vždy to byla ta, kterou zrovna člověk potřeboval… Bylo třeba důkladně hlídat mapu, směr a ještě běžet rychle

Nová Paka:

Byly to hodně rychlé závody, v lese byla spousta kontrol a bylo třeba si dávat pozor na správné kódy. 

:: Když má elita kontrolu pro děti aneb Jak se stavělo v dunách

Myslím, že můžu rychle odpovědět - dobře. Ale tak popořadě a budu se snažit bejt stručnej.

To takhle někdy v říjnu nebo listopadu píše Honza Netuka, že když mně nevyšel ten áčkovej middle na Miletíně, tak by měl něco jinýho. Mapovej portál mluvil jasně - tady (u Poděbrad) je něco, co není úplně obvyklý. A tak jsme se na to jeli podívat. První pocit po rychlým proběhnutí - ale jó, ikdyž jako zas tak úplnej šlágr se ty duny zase nejeví. Druhá návštěva - a to už jsme tam byli celej den, takže jsem si les prošel celej křížem krážem a taky už jsem měl normální mapu. A to jsem byl úplně nadšenej, zvlášť z toho, jak je ten les pestrej a jak se během chvíle jeho charakter vždy úplně změní. A navíc jsem našel úžasný místo na start a první kontroly - už jsem tam úplně viděl jak bude v tom polootevřeným lese jedna kontrola vedle druhý... (Mimochodem; to je taky způsob řešení, když se pořádá v březnu, kdy není vegetace a kde je hodně kontrol vidět na dost velkou vzdálenost - a to naprat tam těch kontrol víc.)

No a stavělo se. Koncept se poměrně brzo dostavil: start - mikro OB na "Zdelově" - tráva - duny, duny, duny - tráva - ještě kousek Zdelova - pytel - cíl. "Zdelov" (alias pozitivní vliv těžby písku na závod v OB 2) byl například úžasnej v tom, že se třeba i H21A vůbec nemusím rozpakovat dát kontrolu křížení průseků, a tak došlo třeba i k tomu, že například 4. chlapskou kontrolu měli i borci z H10N. Otázka takzvaná klíčová zněla, jak využít ty duny. A když říkám využít, tak to jako že pořádně, protože to nejzajímavější byl vlastně jeden a ne zrovna úplně rozlehlej hřbet a navíc ne zrovna bohatej na objekty. Inu vymyslela se kulišárna, kdy se to proběhne až nakonec, tam se vymění mapa a povalí to stejnou cestou zpátky. Což umožnilo využít terén do mrtě a robustní (jak by řekl nejmenovaný reprekouč) koncepce byla na světě. Na žactvo se potom šlo tak, že se bohatě vyřádí na "Zdelově" a veterány jsme se rozhodli už neobtěžovat trmácením trávou zpátky a zakončit je v dunách. (Teda on když mně Honza říkal: "No tak budou dva cíle, no..." tak bejt někde poblíž višeň, myslel bych si, že z ní tutově spadl. Ale nakonec se mně to zalíbilo, a myslím, že to byla správná volba). Původně jsem měl pro veterány taky tu výměnu mapy, ale pak jsme nějak usoudili, že už by to na tom kopci byl úplnej Václavák a odklonili jsme je při cestě zpátky do jihozápadních dun.

A na ohlasy se podíváme někdy příště. Popřípadě můžete psáti do komentářů. Díky za každej ;-)      

:: Oseček 2015 - komentáře k závodu

Protože tady máme novinku, že hodnocení je pro pár vyvolených a navíc je to jenom pro východočechy, tak přímo vyzývám závodníky, kteří měli z dnešního závdou nějaký (jakýkoliv) dojem, aby ho zmínili v diskuzi na stránce Hodnocení závodů VČP. Moc dík!

:: Pozitivní vliv těžby písku na závod v OB ;-)

Dlouho jsem neměl při závodě tak dobrej pocit z běhu. Vlastně když o tom přemejšlím, tak loni k tomu došlo jenom jednou - na oblastním mistrovství na middlu v Horním Jelení. Jinak loňskej rok byl z několika zaviněnejch i nezaviněnejch důvodů úplně katastrofální a při pár závodech to byl totální průser (štafety u Litomyšle, teslácký áčka na Vysočině, mistrák štafet a družstev,...). Ale tak popořadě.

Jarní pohár v Bělči. V pátek večer byl nočák; ten neběhám, takže nic. V sobotu byla dlouhá, to jsme byli na svatbě, takže taky nic. A tak jsem se účastnil až v neděli, kdy byly štafetky. Jen co jsem otevřel oko, první pohled patřil oknu, jestli jsou na něm nějaký dešťový kapky, jak věštci přes počasí hlásili. Nebyly. Zato jím lomcoval čerstvej vítr a pohled na protější topoly pravil že to je poctivej severák. Což se taky potvrdilo při rozklusu ke kameňáku a zpět, když jsem při téměř couvající cestě tam málem umrznul. 

Ve čtyřčlenný sestavě mně patřil krátkej (5,7km) druhej úsek za Heppym, kterej jak se potom ukázalo už na jedničce havaroval a balík už pak nedoběhl. Takhle umístěnej start už před pár lety byl, takže jsem si vzpomněl, že tenkrát to na jedničku vypadalo jednoduše, ale přesto jsem tam něco nechal. Takže jsem si to teď pohlídal očním kontaktem s cestou a oplocenkou a bylo to. Jinak první dojmy z pohybu terénem jsou nadočekávání. Bodejť ne, když v tejdnu mám kromě čtyřstovek na tartanu všechno ostatní naběhaný v lese. Akorát to neustálý otáčení mapy z trati (v pravo nahoře) na popisy (vlevo dole) je takový jako nezvyklý. No a po takový nepatrný vracečce na trojce se pomalu dostáváme k tomu co je naznačený v nadpisu. Od pátý do jedenáctý kontroly se pohybujeme v místě, kde se před nějakým desetiletím dotěžilo, a postupně zas nechalo zarůst. Moc zajímavý to tam teď je... Celkem jsem to tam ustál, až na malý ulítnutí ze směru ze sedmičky a možná zbytečnou zbabělost při postupu na desítku. No a jen co vybíhám z bývalýho lomu, kde jsem zrovna doběhl Navru z Magnusu, předvádím na dvanáctku dnešní největší zbytečnost. Celej rozjařenej to někam narvu a na cestě najednou nevím, na který straně má bejt kontrola. Tuším vlevo, ale jdu vpravo a jen co vidím šikmou cestu, zakleju a otáčím to zpátky. Přesně v tomhle okamžiku ne že bych vytuhnul, ale už to není tak bujarý. Tak si tak povlávám za světle modrým tykadlem, přičemž mě před sběrkou ještě stihnou oprat dvě další štafety.  Ale tak jako dobrý... ;-)

  

Jo a dnešek si můžu zaznamenat do deníčku, protože jsem na úseku virtuálně soupeřil s tímhle klukem šikovnym finišmenským, kterej mimochodem zaznamenal třetí čas. Pro zajímavost pohled do mezičasů (hele, ono to bylo nefarstovaný - to sem nevěděl...); tak ono to vypadá na symbiózu s pardubickou štafetou ;-)

Ale dopovíme příběh naší štafety; Eda na nejdelším úseku (10,1 km) má třetí čas a stahuje z dvanáctýho místa na sedmý, úplnej kousek na pátý; finišman Vrabec pak zakončuje jako 9., což je takový pěkný, že... ;-)