čtvrtek 29. září 2016

:: Model 3 - 25:12

Tak jsem dneska zahodil tak jeden a půl bodu, který mohly putovat do koučovy tabulky. V plánu byl Model 1, ale cestou na start jsem to z několika důvodů změnil na trojku a že na jedničku půjdu v úterý (jsem si myslel, že to ještě platí... neplatí). A to si věřím, že bych to pod 32 dal. Přece jen je to pro mě profilově o něco přívětivější, než tahle kopcovitá raubírna.

Pořád to neumím jako Jája (pod 25) - sice zlepšení, ale jenom o osm vteřin, takže nic neřešící. Na čtrnáctce sice o deset vteřin lepší, ale tam už jsem byl klasicky koženej a druhou část jsem šel stejně jako minule.

Hele ale i tak dobrý. Přece jen mám pocit, že se v těch kopcích cítím líp. A nějaký body jsou jenom taková virtuální hra, protože mně letos prakticky k ničemu nejsou (v áčkovém družstvu opravdu, ale opravdu, k vidění nebudu).  


středa 28. září 2016

:: Volební

Ech, to jsem se zas jednou pobavil. Oblíbenou věcí tak jednou za rok je pročítání volebních lístků a sledování koho známýho ulovila ta která partaj a co si mám o něm teda myslet ;-) Velice zábavné je sledovat jak některý kariéristi (a to je tak nejlepší slovo, který mám momentálně při sobě) vyměnily všechny ty "cesty změny" za aktuální mantru "proti ilegální migraci". No a přímo nadšenej jsem byl, když jsem objevil jednoho zmámýho, kterej mně byl od pohledu něčím děsně protivnej, na kandidátce SPO (to je ta sekta kolem Miloše) a za kamarády mají SPD (Okamura). A všechno je teď křišťálově jasný ...

sobota 24. září 2016

:: Model a Pecka a Model

Minulej víkend v Brně mě docela překvapilo, že jsem všechny závody odběhl tak nějak v pohodě, dokonce i ten nedělní, kdy obvykle bývám už dost unavenej. Zato v pondělí už to taková sláva nebyla a radši jsem to tenhle tejden nehrotil. Ve čtvrtek jsem se sice dostavil na Model 3, ale na rekordy jsem útočit nechtěl a ani jsem si nechtěl brát hodinky. No nakonec jsem si je vzal... Jak jsou ty dojmy relativní. Ještě nedávno za 26:50 s pocitem, že rychlejc to snad ani nejde, teď 26:36 s některýma vyloženě výklusovejma pasážema. No, ono totiž... Po rozvážným úvodu jsem před dvojkou zahlídl Zuzku a (ješitnost je prevít) trochu jsem to začal řezat. Za sedmičkou jsem ji ale hrdinně smáznul a mohl si (konečně) zpomalit ;-)

No a tak dnešní kraják u Pecky. Velice slušnej výkon, se kterým můžu bejt spokojenej. Dojem z běhu celkem dobrej, ve fyzičtějších partiích by se možná (Možná!) šlo zmáčknout o něco víc. V mapě budu počítat víceméně drobnosti jako nevýhodný odběh ze trojky, možná srabáckej postup na K17 nebo nějaká patnáctivteřinovka na K21. 
Výsledek - 5.místo, ztráta 2:26. A myslím jeden z mých nejlepších výsledků z brzkého startu (05). Ne že by to tady hrálo podstatnější roli...      


Jinak to byla samozřejmě velmi známá záležitost. Loni se tady konala hodně podobná akce, takže se dalo v podstatě dost dobře připravit. O trati by se dalo napsat prakticky to samý, tady se mně zdálo, že se citlivěji pracovalo s vrstevnicema a podobný převýšení se podařilo líp rozložit. Jinak škoda, že nemůže být mapa 1:7500. Myslím, že by například lehce komplikovanýmu zákresu pomohla.

No a v neděli už jsem zas lovil rekordy. 25:20. Příště už to musím umět pod 25, jako Jája...

neděle 18. září 2016

:: Bzzzzzzz

Tak hnedka za čerstva a za tepla. Ono to je tak nějak nejlepší...

Letos si oba štafetovo sprinterský víkendy rozebraly brněnský oddíly. Na jaře TBM a BBM (Ivančice a spol), teď na podzim všechno ZBM (Velká Bíteš, Nový Lískovec). 

Začalo se v sobotu kratšími štafetami. Jen co jsem strčil nohu na shromaždiště, už to tam bylo - jsou tam sršni! Takže prášeček na alergii do mě. Nedělám to rád - jsem po něm trochu přejetej, ale muší to bejt. Naštěstí třetí úsek je z tohohle pohledu nejbezpečnější. Rozbíhačí je rozdráždí, další vlny do toho vletí naplno, něco schytaj ještě druhý úseky, ale pak to pořadatelé omlíkujou a už to nebejvá tak dramatický. Ale stejně jde člověk do lesa se staženou zadnicí...  

Po startu jsem dlouho na cestě váhal, než jsem se odpojil do terénu... Před čtyřkou zahlídnu mlíko a střelhbitě stáčím doleva. Tratí to smýká od paseky k hustníku, naštěstí další výhoda finišmanů jsou vyšlapaný cestičky v trávě a ostružinách... Do kontroly 24 to je na současnýho mě moc dobrej výkon, potom ale přichází zatmění. Jsem přesvědčenej, že jsem nalevo od posedu a přitom jsem vpravo. A ano, neumím si vysvětlit, že jsem na tak primitivním postupu byl o dvě a půl minuty dýl. Výsledek naší štafety (Vrabec - Vojta - já) je tak nějaký 37.místo.

A pak tady jsou jiný věci a ty jsou podstatný. Protože podstatný jsou body. Třetí mužská štafeta za celej rok nebodovala, jako skandální můžeme považovat hlavně slabou účast na jaře v Brně, kde bral body každej kdo nastoupil. Takže tady v plný konkurenci to byl vlastně nereálnej cíl. Ještě je tu krabička poslední záchrany v podobě Mistrovství oblasti, ale to je obtížně sledovatelný. No... možná jsme to měli sledovat o něco víc, protože večer přišel mail, že to vypadá na choceňskou štafetu. A to byla zpráva, kterou jsem neměl vědět. Protože borce jsem doběhl na desítce o dvě minuty. Před diváckou jsme se rozdělili, ale v pytli jsme se zas seběhli a na K25 to napral do toho tmavýho hustníku, čímž si krásně sedl na lopatu. Mě to ale bohužel úplně rozkymácelo a začal jsem koukat napravo po posedu... Doběhl minutu přede mnou... 

Čas, ikdyž si odečtu tu zbytečnou ztrátu nevypadá nijak zázračně, ale potom, co jsem viděl velký rozdíly v délkách tratí a dost divoký farstování, a tím pádem svoji dost nevýhodnou trať, tak jsem i docela spokojenej. 


Odpoledne byl potom přesun na brněnský okrajový sídliště Nový Lískovec, kde se odehrál v podstatě očekávatelnej sprint s jedním dlouhým postupem na volbu - podchod nebo lávka. Dal jsem na doporučení a obul boty se špuntama. Pro divokej úvod ano, kdyby pršelo tak taky ano, ale jinak se teď ohoblovaným botám vyhejbám, abych se jim nemusel podívat do očí, že jsem je zatáhl na asfaltek. 
Jinak proběhlo pár mikrochybek, zamyslím se i nad koupí rychlýho čipu, ale hlavně jsem prostě šnek obecný. Co se dá dělat... 


I v neděli přinesly zprávu o stavu polétavého hmyzu první úseky - jsou na postupu na jedničku. Lup ho tam... Naštěstí jdu zase třetí úsek. Jen co zahlídnu mlíko, dělám velkej obchvat. Na sedmičce koukám kudy půjdu dál, nemůžu tam nic najít a jdu velkou obíhačku a celou cestu si nadávám... Na desítku zas kolem sršňů, stáčím se hodně západně a na cestě myslím, že už jsem dál a odbočuju mnohem dřív. Mimochodem jsem nedaleko "mého včerejšího místečka". Zřejmě nějakej osobní lokální bermudskej trojúhelník... Po ťukačce v hustníkách tam už víceméně nic zvláštního není. Výsledek naší (stejný) štafety - 27.místo a kdybych měl finišmanský morálně-volní vlastnosti, tak to mohlo být i o něco lepší.       


čtvrtek 15. září 2016

:: Model 3 - 25:37

Dnéés - zlepšení na nové modelové trati o 73 vteřin. Můj aktuální rekord činí 25:37. Heppyho traťovej rekord dělá 22:16.
Mám čím dál větší dojem, že si tam přidávám něco navíc. A nebóóó... Heppy, Eda a Míca běhaj ženskou trať. Tím to bude...
Jinak si ale jsem vědomej mojí achillový paty, což je běh do kopce. Třeba se to někdy (i díky týhle trati) naučím...

- otestovány nový rudý botičky  (boží)
- kromě výběhů jsou stejně důležitý i seběhy
- první chleba se láme na osmičku, druhej na dvanáctku, třetí paradoxně na dlouhém postupu po cestě na patnáctku (tam se dá hodně získat nebo ztratit - já tam teda ztrácím)
- měl bych za to 2,5 bodu do Vaskovy tabulky, ale nemám mezičasy, tak je to neplatnej pokus ;-)

středa 14. září 2016

:: Sobotní kurz šourání. Nedělní záchrana tonoucího.

Áčka v Jizerkách byly rozhodně zajímavý. Jedna z nejdrsnějších klasik a jeden z nejrychlejších middlů.  

Sobotní klasika
No.... snad šťastnou náhodou jsem se na poslední chvíli přehlásil z áček do béček. Na druhou stranu, ono by to bylo vlastně jedno, jenom bych se prošel o dva kilometry dál... Brutální závod, na kterém jsem strávil roztomilých 132 minut běhu, pomalého běhu, indiánského běhu, chůze, pomalé chůze, šourání a v poslední fázi již jen prostého pohybu vpřed. 

Budete se divit, ale jinak mám z toho vcelku pozitivní dojmy. 
1) Vydržím nějakých padesát minut běžet v dobrým tempu. Ještě na devítce jsem byl osmej se ztrátou kolem šesti minut - když si uvědomím, že na jedničce a trojce jsem nechal, a cestou na trojku mě švihla větev do oka, čímž se mně mocně rozostřil obraz, tak je to dobrý zjištění. A v míň brutálním terénu bych vydržel určitě ještě víc.
2) Všech 22 terčíků doručeno do cíle. A že to byl boj.
3) Do poslední chvíle než jsem fyzicky odpadl, jsem držel cíl absolvovat tenhle závod se ctí. 
4) Ikdyž jsem od čtrnáctky šel pěšky a do cíle doslova doškobrtal, tak jsem se z toho docela dobře dostal a v neděli šlo úplně normálně běžet.   

Jinak osudnou se mně stala smyčka 10-13, kde jsem šel špatně už postup na K10 a dal si kopec s kompletní sadou vrstevnic. Na dvanáctce stojím po pás v borůvčí a když jdu podruhý ten samej zalamovák, napadá mě, že to stavěl úchyl. No a potom jsem ještě pomalu seběhl ke čtrnáctce, přehlídl správnej okamžik pro odbočení a dostal se asi 5 vrstevnic pod kontrolu. Čímž jsem završil dnešní běh... 


Co se týče trati (a tratí), tak myslím, že koncept byl dodrženej - fyzicky náročný závod s volbami. Každopádně to bylo ale přešvihlý. Chápu.... dodržet směrný čas není úplná sranda ani u middlu, že.... Zvlášť když nemám testovacího běžce. Na druhou stranu brát si jako srovnávací závod Kančák (co jsem někde četl) bylo trochu naivní. 

Po doběhu bylo moudrý hned nevrátit mapu, ale prohlídnout si prostor pro middle. A začít se těšit.

Nedělní middle
No takhle.... Byl to závod, kdy se vám to v lese líbí. Je to takový skluzný, kontroly nacházíte jako nic, les je krásnej. Po závodě už ale víte, čím to bylo. Bylo to jednoduchý. A trochu zkušenější stavitel musí vidět, že tady to šlo postavit mnohem těžší a zajímavější. A vyhnout se protiběhům, kontrolám z náběhové strany a tak... Mně třeba krvácí pumpička, když vidím, jak byla využita partie K7-12 a už vůbec nevím, co si mám myslet o postupu K15-16. A co jsem viděl i u elity, tak na tom nebyla o moc líp. 
(Na hodnocení jsem byl možná krutej, ale ať si z toho stavitel nic nedělá, nezatrpkne a příště se víc snaží ;-))

Jinak teda po třech výsledkově prachmizerných jsem konečně předvedl trochu povedenej závod. Bohužel jsem nechal na pětce, kdy jsem úplně nedočetl dohledávku a česal ji níž. To je škoda, bez minuty a půl by to mohl být o něco radostnější výsledeček (15.místo, ztráta tři minuty). Na druhou stranu si můžu vyplnit modré okénko, protože jsem před čtrnáctkou pomohl bližnímu - nějaké nebohé děvče uvízlo v bažince, nemohlo se vymoci a lomilo rukama. Tak jsem neváhal a zachránil.   


Jinak s tím očičkem jsem si docela užil. Koukat se s tím ještě jakžtakž dalo, jen jsem ho nesměl chtít zavřít. Což je v časovém úseku určeném pro spaní celkem velkej problém. Noc na neděli jsem nějak přetrpěl za pomoci dvou kapesníků (slzení, smrkání), nejkrušnější byla ta na pondělí, kdy jsem zhroucenej usnul až někdy kolem druhý hodiny a potom musel vstávat v pět. To jsem zase čidlo zraku nemohl za prase rozlepit. Bohužel žádná hromadná doprava do Broumova (kam jsem byl pracovně povolán) se mně časově nehodila, tak jsem musel sednout za volant. To bylo taky zajímavý...