:: Světový mistrovský čtenářský kroužek

Ten telefon si pamatuju jako dnes. Zrovna jsem házel do urny Horáčka (ach jo, to by byl prezident, místo toho ichtyla, co je tam teď), když volali ze Světu běhu, jak to letos bude. A já, že špatný. Že se mi momentálně chce vrhnout, když mám napsat dvě souvislý věty, a že nemám čas a tak. Ale nakonec jsem aspoň na tři letošní událostě kejv. Mistrák Evropy, Mistrák světa a Finále svěťáku. Z Evropy byl jeden souhrnnej, teď ze světa ale na každou disciplínu samostanej, kromě sprintů. Nu, tak hezké počteníčko! ;-)

SPRINTOVÁ ČÁST

KRÁTKÁ TRAŤ

 ŠTAFETY

KLASIKA A ZÁVĚR

:: Takové domácí bilancováníčko

Vážení čtenářové, přeji Vám spokojený rok 2017 a ať na tomto blogu stále nalézáte Oázu kultury a oddechu... ;-)

Ono se někdy jako může zdát, že to třeba stojí za starou bačkoru... Tak například mám za poslední dobu už potřetí rýmičku. První dvě byly lehoučký a s trochou dobrý vůle i "běhatelný", tahle je o něco horší a o to víc deprimující, že je situována těsně za tou druhou. Mimochodem ve všem jsem nevinně (= ohavně, zákeřně a záludně nakažen)... Minulej tejden jsem si taky velkou rumcajsí silou nakopl koleno o ocelový futra až mně vyhrkly slzy a dostal jsem strach, aby to nemělo vliv na funkci živočicháře... (nemělo by). A jako namátkově třetí příklad jaké se mi děje příkoří... někdo způsobil (ne já), že jsem úplně přejedenej cukrovím... 

Ale protože jsem v kolektivu populární zejména pro svoji veselou, přátelskou až optimistickou povahu, zkrátka do nepohody jak se říká, tak všechno vidím z té lepší stránky, a proto se nyní podíváme na to veselejší z právě neúprosně končícího roku 2016... ;-) 

:: Čtenářský koutek

Upoutávka na Mistrovství Evropy

Svěťák v Polsku

Kvaltování v Uherském Brodě

Jak se pořádají závody

:: Článek o nočáku na Světu běhu

:: Plány 2016...

Byl jsem před časem dotázán od jednoho významného média (World od running), jaký mám plány v tomhle roce. Já si nic takovýho už nedávám, tak jsem dělal mrtvýho brouka, ale když už na mně klečeli, tak jsem pustil následující text. 

Trochu mně ho světoběžníci zkrátili a hlavně úplně nejsem spokojenej s titulkem, kdy by se to dalo i chápat, že se jako vytahuju, že ten middle na mistráku BUDE dobrej. Že bych si to přál je jasný, že to tak bude - je ve hvězdách...  

Jaké mám plány?

Cimrman: „Já to v tom našem fochu vidím velice růžově... Pane Smrtko, vy se pořád jen smějete...“

Robert Sedláček: „Když režisér plánuje, pán bůh se směje...“

V orienťáku mám každoroční strategii dostat se do nejlepší formy kolem září a října, kdy jsou pro mě nejzajímavější závody, hlavně republikové mistrovství družstev. Letos možná zvlášť, protože to vypadá, že bude v poměrně zajímavém terénu.

Jinak žádné rekordy na nějakých hladkých tratích neplánuju. Svého času pro mě bylo důležité zaběhnout 1km pod 3 minuty, což se povedlo. Jinak v Hradci mám pár lesních tratí v terénu, na kterých si testuji, jak na tom jsem. Například naše oddílové Modely. Na jednom z nich mám rekord 31:27 a na druhém 24:15. Tak když na konci roku budou pod 31 resp. pod 24, tak se zlobit nebudu.

Letos stavím tratě na dvě velké akce. První je finále krátké trati na domácím Mistrovství Evropy, druhou potom následná krátká trať na Českém poháru. Tak jsem zvědavý, jak to na konci května dopadne. Každopádně bych si přál, aby tratě dostatečně prověřily kvality závodníků a aby vyhrál ten nejlepší.

Potom mám plán vyhlásit svatou válku prokrastinaci, lenosti, obžerství a nechuti k posilování.

A hlavně, stále se řídit dvěma nejdůležitějšími životními strategiemi, které znám:

"Všeho s mírou" a "Cesta je cíl"

:: Svět běhu

V pravém sloupci jsem přidal odkaz na web Svět běhu, dalšího devastátora moji páteře při vysedávání u počítače... 

Už tam mám i profil

Seznam článků:
:: 9) Jak trénují orientační běžci mapu?
:: 8) Orientační běh: 26 tipů jak nezůstat v zimě s buzolou za pecí
:: 7) Finále Světového poháru, Švýcarsko, Arosa, 2.-4.10.2015, Sprintová štafeta v Alpách čtvrtá
:: 6) Orienťácký víkend (24.-25.října) nabízí mimojiné klasiku v Toulovcových maštalích, middle v Českém ráji nebo noční sprint u Čeladné
:: 5) Klubové Mistrovství ČR. Ženy brněnských Žabovřesk rozcupovaly konkurenci, v mužích zvítězili knírači z Hradce, a v družstvech se o titul finišovalo.
:: 4) Máte běhající rodinu? Vyražte na rodinné štafety! Kam na orienťák o víkendu 17.-18.října
:: 3) Na závěr sezony nejatraktivnější závody. Štafetové peklo ve vracovských dunách bude i živě v televizi.
:: 2) Kam na orienťák 3.- 4.října? Z bohaté a pestré nabídky oblastních závodů si určitě vyberete.
:: 1) Orientační běh - pozvánka na víkend: Boží Dar, Jeseníky nebo autobusem na start?

:: Ortodoxní zkrácení klasici

A protože jsme narozdíl od reportáže z Vracova zatím nepoužili sousloví “Žabovřesky Brno“, můžeme to nyní napravit, protože hodně zástupců právě tohoto oddílu se vydává právě sem. (ukázka z pozvánky na závody)

No a protože jsem si opět udělal představu, co se kde pořádá za krajáky, tak musím bohužel říct, že východočeská oblast je v tomhle zoufale nekreativní.   

:: O mistráku (po něm)

Středa večer a kromě Kamendy se žádnýmu blogerovi nějak nechce psát nebo co....?

Tak jsem vyčerpal podstatnou část energie a vysypal se do článku na Svět běhu. K němu si ještě dodáme, že:

Vychválil jsem tam televizní přenos a jeho podobu. To platí. Myslím si, že to bylo vůbec nejpovedější vysílání z domácího orienťáku. Hlavně proto, že to bylo živě (kam se hrabe nějakej odfláknutej záznam ostravský televize...) a proto, že se opravdu významně projevily GPSky (jestli jste se dívali na záznam z klasiky a lomili rukama nad trackingem na ortofoto mapě, tak víte, o čem je řeč). A tady já už budu přímo jmenovat. V tom televizáckém voze sedí třeba Mára Jedlička. Díky, dobře ty ;-)

Jinak jsem taky přemýšlel, co se na tom přenosu třeba taky povedlo o něco míň. Tak o nějaký přeřeky a uvedení jiných jmen samozřejmě nejde, ikdyž ve mně dost hrklo, když Kubásek alias "nesmírný to Péťa" mluvil o běžícím Filipu Záveském jako o Matěji Kamenickém a Olaf ho v tom ještě podporoval...(?) Spíš jsem přemýšlel o formátu "půl záznam a půl živák a ještě dohromady ženy a muži". Samozřejmě, že by se nám líbilo živě celý a odděleně, ale to je nereálný jak pro televizi, tak pro nás. Ono už jenom stačilo, že kvůli tomuhle všichni ostatní startovali (a tím i dobíhali) strašně pozdě. Asi kompromis a asi to docela i stačilo... Ostatně od toho tady máme sprintový štafety, aby to bylo ideálně...

A ještě si jen tak mezi námi povíme něco nekorektního a "pobitvěgenerálozního" o Žabinách. Samozřejmě nic o jejich přemýšlení nevím, ale řekl bych, že se zbytečně zalekly sobotního zelenýho závodu a na neděli trochu přeházeli družstvo (třeba si o to dotyční sami řekli, což na věci ale nic nemění). Dýma (bych asi tušil) vyměnily na úseku s Chrobákem a Víčkovu ségru nahradily. A protože v neděli to bylo jiný (letecký), tak se jim tyhle (asi) změny nevyplatili a bez nich by asi jasně vyhráli. Možná. Skoro určitě... ;-)

A teď už k závodům

Tak, bylo to ukrutně daleko. Už jsem to někde psal, ten kdo sestavoval letošní program, hodně se smál. Jel jsem s Mírou, kterej se nejdřív tvářil, že musím jet přes celej Hradec, ale pohrozil jsem mu tupou zubařskou vrtačkou a absencí anestezie, taky jsem mu slíbil diplomy a v sobotu jsem ho měl před barákem (mým). Cesta byla ..... ..., .. ..... .... . Ale ... .., ..... .. ...... ., ikdyž ...... ..... ...... . ...... (cenzurováno)

Naše štafeta zavzpomínala snad ještě na dorostence - Vrabec, já, Piškot. Vrabec mě teda furt tahá do veteránů, ale tady mu pšenka nepokvete. 

No, závod se mně dost líbil. Vlastně... vrátil jsem se úplně nadšenej ;-) Začátek ve městě nám Jedla dost přesně předem postavil, doma jsem si ho projel na street view, takže při závodě to byl skoro paměťák. Jo ještě musím říct, že situace v našem prvním družstvu byla lehce nejistá a tak nám bylo naznačeno ať se v sobotu smekáme, možná že ho někdo z nás i v neděli poběží. Tak jsem se smekal. 

No a pak se vyběhlo z města do lesa a začalo peklo v zeleným. Dóst hustý. Běžím si třeba na šestku a najednou koukám - ona tam cesta... Na dvanáctku zachraňuju Levákovu manželku, načež mně to okamžitě oplácí. No hele popisovat celej závod by bylo na dlouho. Takhle jsem si pěkně dlouho nezamapoval a snad ještě nikdy se tak moc nedíval na buzolu. A když se k tomu přidá ještě neustálý otáčení mapy na popisy a snaha zapamatovat si tři následující (kódy, popisy bez šance...) tak se mi v cíli pěkně kouřilo z hlavy.    

Mapu nám prý někdo čórnul, tak jsem si z GPS mapy udělal vlastní s ostatníma farstama. Radovan v televizi říkal "kreativní farstování". Souhlasím.

Před družstvama se nic zvláštního nestalo, takže béčko (Vrabec, Bára, Piškot, Míša, já, Marťa, Lyžník) a dlouhej úsek. Tenhle úsek nemám rád. Protože je dlouhej ;-) Mnohem radši běhám třetí (krátkej) úsek v první družstvu. A nejradši jsem, když mně pak moji kamarádi vyběhnou nějakou placku ;-) Ne vždy je posvícení... Navíc tady ani nebyl ten třetí úsek krátkej. Což si myslím, je škoda. No, spíš chyba. Ten rytmus závodu je pak takovej pestřejší.

Takže tenhle závod byl dlouhej. A stereotypní. A fádní. A moc se mně nelíbil. A ani mně to moc neběželo. A to je tak všechno, co bych chtěl říct. Vlastně ne. Aspoň jeden náboj to pro mě mělo. A to sázka s prvním družstvem kolik od nich dostaneme naloženo. Sázka byla 47 minut, což jsme do šestýho úseku měli pod kontrolou a pak to bylo na Lyžníkovi, kterej to nakonec dal a výsledná cifra je tak necelých 43 minut. Ještě že Zuzka tak ráda peče ;-)  

Hodný Mrazák (nebo od koho jsem ji lohnul...) mně oskenoval mapu

:: Článek o mistráku (před) na Svět běhu

Je tady a nebo taky v pokračování příspěvku. Vypadá to jako sranda, ale strávil jsem nad tím celý pondělí. Asi se mi to profesionální psaní (haha...) moc vyplácet nebude... Jo a mimochodem, nechci ukazovat prstem, ale pár myšlenek si "kdosi" vypůjčil do svýho článku. Nic, nic... taky kradu, kde můžu ;-)