neděle 18. září 2016

:: Bzzzzzzz

Tak hnedka za čerstva a za tepla. Ono to je tak nějak nejlepší...

Letos si oba štafetovo sprinterský víkendy rozebraly brněnský oddíly. Na jaře TBM a BBM (Ivančice a spol), teď na podzim všechno ZBM (Velká Bíteš, Nový Lískovec). 

Začalo se v sobotu kratšími štafetami. Jen co jsem strčil nohu na shromaždiště, už to tam bylo - jsou tam sršni! Takže prášeček na alergii do mě. Nedělám to rád - jsem po něm trochu přejetej, ale muší to bejt. Naštěstí třetí úsek je z tohohle pohledu nejbezpečnější. Rozbíhačí je rozdráždí, další vlny do toho vletí naplno, něco schytaj ještě druhý úseky, ale pak to pořadatelé omlíkujou a už to nebejvá tak dramatický. Ale stejně jde člověk do lesa se staženou zadnicí...  

Po startu jsem dlouho na cestě váhal, než jsem se odpojil do terénu... Před čtyřkou zahlídnu mlíko a střelhbitě stáčím doleva. Tratí to smýká od paseky k hustníku, naštěstí další výhoda finišmanů jsou vyšlapaný cestičky v trávě a ostružinách... Do kontroly 24 to je na současnýho mě moc dobrej výkon, potom ale přichází zatmění. Jsem přesvědčenej, že jsem nalevo od posedu a přitom jsem vpravo. A ano, neumím si vysvětlit, že jsem na tak primitivním postupu byl o dvě a půl minuty dýl. Výsledek naší štafety (Vrabec - Vojta - já) je tak nějaký 37.místo.

A pak tady jsou jiný věci a ty jsou podstatný. Protože podstatný jsou body. Třetí mužská štafeta za celej rok nebodovala, jako skandální můžeme považovat hlavně slabou účast na jaře v Brně, kde bral body každej kdo nastoupil. Takže tady v plný konkurenci to byl vlastně nereálnej cíl. Ještě je tu krabička poslední záchrany v podobě Mistrovství oblasti, ale to je obtížně sledovatelný. No... možná jsme to měli sledovat o něco víc, protože večer přišel mail, že to vypadá na choceňskou štafetu. A to byla zpráva, kterou jsem neměl vědět. Protože borce jsem doběhl na desítce o dvě minuty. Před diváckou jsme se rozdělili, ale v pytli jsme se zas seběhli a na K25 to napral do toho tmavýho hustníku, čímž si krásně sedl na lopatu. Mě to ale bohužel úplně rozkymácelo a začal jsem koukat napravo po posedu... Doběhl minutu přede mnou... 

Čas, ikdyž si odečtu tu zbytečnou ztrátu nevypadá nijak zázračně, ale potom, co jsem viděl velký rozdíly v délkách tratí a dost divoký farstování, a tím pádem svoji dost nevýhodnou trať, tak jsem i docela spokojenej. 


Odpoledne byl potom přesun na brněnský okrajový sídliště Nový Lískovec, kde se odehrál v podstatě očekávatelnej sprint s jedním dlouhým postupem na volbu - podchod nebo lávka. Dal jsem na doporučení a obul boty se špuntama. Pro divokej úvod ano, kdyby pršelo tak taky ano, ale jinak se teď ohoblovaným botám vyhejbám, abych se jim nemusel podívat do očí, že jsem je zatáhl na asfaltek. 
Jinak proběhlo pár mikrochybek, zamyslím se i nad koupí rychlýho čipu, ale hlavně jsem prostě šnek obecný. Co se dá dělat... 


I v neděli přinesly zprávu o stavu polétavého hmyzu první úseky - jsou na postupu na jedničku. Lup ho tam... Naštěstí jdu zase třetí úsek. Jen co zahlídnu mlíko, dělám velkej obchvat. Na sedmičce koukám kudy půjdu dál, nemůžu tam nic najít a jdu velkou obíhačku a celou cestu si nadávám... Na desítku zas kolem sršňů, stáčím se hodně západně a na cestě myslím, že už jsem dál a odbočuju mnohem dřív. Mimochodem jsem nedaleko "mého včerejšího místečka". Zřejmě nějakej osobní lokální bermudskej trojúhelník... Po ťukačce v hustníkách tam už víceméně nic zvláštního není. Výsledek naší (stejný) štafety - 27.místo a kdybych měl finišmanský morálně-volní vlastnosti, tak to mohlo být i o něco lepší.       


Žádné komentáře:

Okomentovat