Zobrazují se příspěvky se štítkemTvorba. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTvorba. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 17. února 2019

:: V Meziměstí je hotovo

Potom, co jsem sem narychlo vrznul fotku, kterou jsem vyšťoural v hlubinách internetu, bych celou věc ještě okomentoval.

Je to pro mě zatím jenom fotka, že jo. Jsem zvědavej, jak to vypadá v reálu a z různých pohledů. Ale už z fotky to na mě působí tak, že se podařilo splnit záměr, kterej tu na začátku byl - zamaskovat a znečitelnit to nešťastný a zmatený tvarosloví domu. Určitý překvapení pro mě je, že to (z fotky) vypadá o něco decentněji, než jsem si podle vizualizačního návrhu myslel. Ovšem tím líp!

Někdo by se třeba mohl ofrňovat, že je to jenom ňáký kreslení po paneláku. Už několikrát jsem si ověřil, že není malých rolí!

PO:

PŘED:

NÁVRH:

středa 31. října 2018

:: Odkud chodí práce?

Jo tak to je různý. Obvyklé cesty jsou samozřejmě nudný, zajímavější jsou ty neobvyklý. A to byla třeba tahle. To jsem si takhle jednou v dubnu u oddílovýho kamaráda objednal dopravu na závody a jen, co jsem v autě dosedl, tak jsem ji měl (práci).

Že se prý chystají na fasádu, a že maminka tvoří. Tak jsem to zkritizoval (to mně nedělá žádnej problém) a po závodech jsme se na to jeli podívat. Vypadalo to tenkrát takhle:

 



Příšerně dlouhej barák a navíc s úplně rozházenýma liniema (všeho), takže jsem se jal konat v tomto duchu. Z několika variant se mně teď kromě vítězný, jeví jako nejschopnější třeba tyhle další dvě.


No a dopadlo to takhle ;-)



Tak za někdy...

úterý 31. ledna 2017

:: Interview

Kdosi moudrý prohlásil, že člověk je "zpovídající se zvíře". A protože bejby nebude sedět v koutě, obohatil jsem internetový prostor několika moudrými větami o Veba Hotel resortu v Broumově. Najdete na webu "Naše Broumovsko". Doporučuji neminout ;-) Zároveň jsem se tímto dobrovolně vystavil tamní diskuzi, která jest široko daleko pověstná jako zcela nemilosrdná a nekompromisní. No, vyvázl jsem zdá se ještě s celkem zachovalou koží a s označením "podivná věc zakoupená v Ikey"... 

Jinak jsem kvůli obrazové příloze prohrabal archiv a až jsem se překvapil některými nerealizovanými návrhy, které jsem následně použil do článku. Jako například vstupní fasáda Manoru. Jakožto Mistr světa ve hře "Co by kdyby" říkám - škoda..., ale nedalo se nic dělat, tato vzdušnější forma bohužel musela ustoupit výtahu...

18.2.: A protože tento web mám oblíbený a často ho navštěvuju, neminula mě statistika o čtenosti článku. Tak je to dobrý - první místo. To mají šprti a Hujerové rádi ;-) Dokonce se drží před zprávou, že prezident Zeman na Broumovsko nepřijede!


středa 18. ledna 2017

:: Kariéristická...

Byl jsem neustále atakován různými výzvami, doporučeními, až bych řekl výhrůžkami, že bych se měl účastnit kariéristické sociální sítě LinkedIN. I zhodnotil jsem, že jsem odolával dlouho, a že je zde mizivá šance, že o něco důležitého v životě přicházím... a tak jsem zadržel dech, odrazil se a skočil šipku přímo do víru dění. Takhle... úplně blbý se mně to nezdá. Člověk si to tam víceméně může udělat hezký, i nějakej ten obrázek vložit a tak vůbec se poplácat po ramenou jakej je pašák a co dokázal. No a to je věc, kde nemůžu chybět!!! Jako každá sociální síť má tu výhodu, že je jaksi propojená, takže to chce jen překonat ostych a ješitnost a zahájit kobercový nálet výzev lidem, který ani pořádně neznám, aby se se mnou skamarádili. Mezi náma, zjistil jsem, že jsem se svým nudným názvem profese úplnej dřevák a že u většiny lidí nemám absolutně páru, co to sakra dělaj. 

No dobře, dobře... Ale běda Vám! Běda Vám, jestli mně to nepůjde... ;-) A kdybyste se někdo chtěl kamarádit, tak můj profil je tady.


sobota 31. prosince 2016

:: Takové domácí bilancováníčko

Vážení čtenářové, přeji Vám spokojený rok 2017 a ať na tomto blogu stále nalézáte Oázu kultury a oddechu... ;-)

Ono se někdy jako může zdát, že to třeba stojí za starou bačkoru... Tak například mám za poslední dobu už potřetí rýmičku. První dvě byly lehoučký a s trochou dobrý vůle i "běhatelný", tahle je o něco horší a o to víc deprimující, že je situována těsně za tou druhou. Mimochodem ve všem jsem nevinně (= ohavně, zákeřně a záludně nakažen)... Minulej tejden jsem si taky velkou rumcajsí silou nakopl koleno o ocelový futra až mně vyhrkly slzy a dostal jsem strach, aby to nemělo vliv na funkci živočicháře... (nemělo by). A jako namátkově třetí příklad jaké se mi děje příkoří... někdo způsobil (ne já), že jsem úplně přejedenej cukrovím... 

Ale protože jsem v kolektivu populární zejména pro svoji veselou, přátelskou až optimistickou povahu, zkrátka do nepohody jak se říká, tak všechno vidím z té lepší stránky, a proto se nyní podíváme na to veselejší z právě neúprosně končícího roku 2016... ;-) 


čtvrtek 8. prosince 2016

:: Congress & Wellness v Broumově má Cenu

Kolika zmínek o C&W jsem se již dopustil? Mnoha. Opakování je matkou moudrosti, ovšem čeho je moc, toho je příliš, a tak jsou obě strany, míněno zbylé čtenářstvo i autor, již jistě značně opotřebované, snad i alergické až agresivní. Oprostím se tedy od podrobnějšího popisu co to je, kde to je, jak to funguje, atakdále a přejděmež rovnou k události této, že se mu přihodilo Ocenění.









úterý 29. listopadu 2016

:: Nejlepší je aktivní

Dnes se ve velice krátkém a velice zmateném a nesourodém příspěvku chystám býti velice chytrý.... 

Psychoterapeut prý už po chvíli hovoru ví, co by pacientovi pomohlo, ale nemůže/nesmí mu to říct. A to prý proto, že by to nemělo takovej účinek, jako když si na to dotyčný nebožák po skladbě rafinovaných otázek přijde sám. Ne že by to pro mě byla úplná novinka, ale zrovna nedávno to ve svojí přednášce zmiňoval kolega Ludwig, můj virtuální anti-prokrasti-pomocníček, tak mu zároveň udělám reklamičku. Každopádně se mně ta myšlenka zalíbila, až jsem se při té příležitosti zamyslel, jestli to náhodou nevykazuje jistou podobnost s mým povoláním.

čtvrtek 10. listopadu 2016

:: Láďo, že na tebe zavolám pana architekta!

O nové administrativní budově dobrušské firmy Servisbal jsem se zmínil v minulém marathonském příspěvku, ale dozrálo ve mně nutkavé přesvědčení, že si zaslouží vypíchnout sólo. Na první pohled zvenku vypadá jako nenápadná škatule, uvnitř se ovšem skrývá pozoruhodný, téměř kompletně prosklený interiér s kancelářemi, zasedačkami, oupenspejsy a to vše kolem centrálního atria se zeleným ostrovem uprostřed. Rád bych se tím přiživil, však nepřispěl jsem ani čárkou, zblem, ani co by se za nehet vešlo, zkrátka lautrem ničím. Zabývali se tím táta, a  interiérem (pokud jsem správně informován) i firmy Linstram a New visit (zeleň v atriu). Projekčně potom INS Náchod a stavebně Průmstav Náchod.
  


úterý 1. listopadu 2016

:: Výbor z díla 2013/2016

A protože sezona skončila, tak je možné přeorientovat pozornost jinam, usednout za stůl, začít si opět v břišních partiích i onde budovat tuk podkóžni a způsobovat útrpné bolesti hlavy, zad a vůbec si rafinovanými metodami ničit zdraví... Že to nejsou pouze řeči plané, dokládá fakt, že první řádky tohoto příspěvku píšu v oblíbené lumpen-kavárně (živě si představuji defenestraci jednoho nejmenovaného tiskového mluvčího) a ve vzduchu se smyslně vine vůně čerstvé kávy a Tiramisu.

Jednou z aktivit, jež je žádoucí vyvinout, je vysmýčit pavučiny, které v onom čase pokryly prezentaci tvorby našeho skromného atelié za poslední dva tři roky. Jsa vybaven čirým světlem královny Galadriel, jal jsem se do nelehkého zápasu, porazil Odulu, a na přehlídkové molo vpravdě vyvrhnul novou svěží kolekci. Testovacím čtenářům tento článek zabral přibližně devadesát minut. Po žádoucím odtučnění do speciálního detašovaného alba se čas potřebný pro důkladné prostudování podstatně zkrátil a tak to zvládnete v polovičním čase...


sobota 27. srpna 2016

:: Kaňk

Tady mám takovou záležitost. Oslovil mě náš pan předseda s nabídkou, abych udělal plakátek k závodu, kterej pořádáme v listopadu. Tak jsem usmlouval obvyklý honorář a pustil se do díla.

Je to na místě, kde se ve středověku mocně kutalo, tak jsem si vyžádal mapu a potom, co jsem ji viděl, tak jsem se 1) pokoušel Mícovi přisomrovat na stavbu trati a 2) názorově střetl s předsedou, proč dává takový suchý ukázky mapy, když tam máme mnohem lepší. Inu, nedal si říct, nicméně musím hlásit, že přes malou velikost prostoru by to mělo stát za to.

Jo a co vím, tak se ten plakát strašně nelíbí našim dorostencům. Jsou to jelimani, zvlášť kolega Pek, kterej jednou na můj dotaz jestli nemá lepidlo, odvětil: "Na zuby?"

A Míca to prej postaví celý sám...

čtvrtek 25. srpna 2016

úterý 12. července 2016

:: Stavba roku?

Takže "Congress a Wellness v Broumově si zasoutěží o Stavbu roku královéhradeckého kraje. Zde je s kým. Těžko říct, jak ve společnosti Klášterní zahrady (taktéž) v Broumově, rekonstrukce Bílé věže a dalších staveb může uspět. Uvidí se. Ovšem fakt, že investor naši společnou čtyřletou práci přihlásil, je už sám o sobě oceňující. Nebýt cynik, ale sluníčkář, tak řeknu, že mě to tak ňák hřeje ;-)



A když už jsem zahučel do sluníčkářského tématu "co mi dělá radost"... Momentálně je rozjetých několik projektů. Tak třeba mám na stole dva rodinné domy, které vypadají, že by mohly dobře dopadnout i vzhledem k sluncově příjemné a konstruktivní atmosféře, ve které vznikají ;-). Zatím jsou to teprve rodící se studie a od buldozerů a betonů nás tak dělí nějaký ten pátek.

RD u Hronova

RD u Trutnova

Do čtvrtice jsem byl povolán k přístavbě školícího střediska k jednomu stávajícímu hotelu u Rychnova nad Kněžnou. Dělat něco ve svém rodišti (přestože jsem zde prožil pouze několik svých prvních dnů) jsem skutečně odmítnout nemohl ;-) Není náhoda, že i zde jsem se potkal s osvíceným a korektním investorem (abyste si nemysleli - to pro mě neznamená ten, kterej na všechno kejvá!). Na té přístavbě (ikdyž by se měla povést) celkem zas tolik k vidění není, ale zato se plácám po obou ramenou za prosazení úpravy dispozice (která ovšem v zadání nebyla). Zas jednou se povedla dobrá věc ;-) V rohu je skica původního stavu a zkuste se zamyslet, jak tam fungovalo spojení kuchyně a restaurace spolu s příchodem do hotelu přes recepci...      

návrh dispozice a skica původního stavu

středa 6. července 2016

:: O krabicích

Jedna z věcí, která nám zůstala v bytě po odsunu rodičů, byla kopírka. Z počátku jsem ji využíval, potom míň, pak se rozbila a už jenom "zdobila" a způsobovala domácí sváry ("kdy už ten krám půjde z domu?"). Každá voda ale nakonec steče dolů, Stázina se dostane Kubovi za ženu a i každá kopírka nalezne svoji stěhovací firmu a svůj sběrný dvůr.

Podlaha vedle špajzu si oddechla a třetina bytu osiřela... Zbýval vyřešit nenápadnej detail - co s dvěma obříma krabicema, který jsme mezitím napěchovali vším možným a umístili právě pod kopírku. Tak jedna krabice si už trůní pod gaučem, zato druhá na mě dlouho zývala a nenápadně pokukovala jako pes, kterej očekává, že se bude něco dít, ale neví kdy. 

Dneska na ní došlo. Místo už se našlo, zbývalo ji probrat a roztřídit. To byly poklady... Nějaký starý kalendáře a podobný tiskoviny - tak ty šly nemilosrdně. Ovšem potom tam byly výkresy ze školy a nad těma už bylo potřeba si sednout a rozmyslet, co si nechat a co poslat na poslední cestu. Nakonec šlo odhadem tak 65 procent. Nejednou se mně chtělo vrhnout nad směšnou kvalitou toho kterého návrhu jako i z každého výkresu většího než A3 (co se nevejde tam, nemá právo na život!). No ale sem tam jsem i klovnul na zrno a občas se i dojmul. 

Teď to je nahoře na skříni, ale brzo se tam musím zase podívat, abych to třeba oskenoval a někam vystavil. A nebo na to dojde řada zas za pár let, kdy poletí zas nějakých pětašedesát procent... ;-)     

neděle 3. dubna 2016

:: Co je nového

Jeden ze znaků úpadku blogu je pravidelné balení několika na sobě nezávislých akcí do jednoho článku. A to je tenhle případ (balení), ale doufám že to nebude tenhle případ (úpadek).

Stavba
S evropským mistrákem se policejní hantýrkou pomalu suneme do realizace. Nedávno jsme měli velkej sraz pořadatelů, což už samo o sobě naznačilo, že přituhuje. Počasí nám ten víkend skutečně přálo - napadl sníh i tam, kde celou zimu nebyl. První den v terénu jsem byl statečný (=hloupý) a nechal si promrznout nohy na kost, druhej den jsem si půjčil neoprenový ponožky a to už se dalo vydržet. Po týhle akci se mně taky splnil celoživotní sen a poskytl jsem Kademu premiérový rozhovor. Čekujte web mistráku. No a předchozí tejden jsem se na sebe rozzlobil, že jsem toho minule moc nestihl a vypravil se tam sólo. Když jsem si spočítal, že musím roznést asi 110 štítků a cestou zpátky mám ještě pracovní schůzku, zpanikařil jsem a vyjel na dobrodružnou ranní jízdu přes Polskou lidovou republiku ve 4:10, přičemž na místě jsem byl v 6:30 a první štítek přišpendlil v 7:12. Zajímavý...

Lampiony
Vlastní sportování se dá krásně rozdělit na dvě části. Do výročky a po výročce (půlka února). Až se skoro zdá že hororové řečnické vystoupení vrchni oddílové komentátorky tamtéž ve mně odstartovalo nějaký destrukční devastační procesy. První část byla lehce nadějná s náběhem na nějakej dokonce systém v tom trénování. Druhá část je ovlivněná téměř nepřetržitou rýmičkou a tak se sporadické účasti na závodech stávají větší či menší katastrofou. Štafety na Jarním poháru v Michnovce z nich byly ještě nejlepší. Následná klasika tamtéž byla trápení od začátku do konce stejně jako poslední představení na krajáku u Kopidlna. 
Potěšitelný je, že jsem se ani v jednom závodě nedopustil žádný mapový obludnosti, jaký mě provázely loni. Na druhou stranu, v mojí rychlosti to šlo jenom těžko a náročnost na úrovni H12D to taky ne zcela prověřila.
Jinak bych ale chtěl zdůraznit, že krosy skončily a začaly závody v orienťáku!!! Nejsem si jistej jestli to pořadatelé těchto tří prvních závodů zaznamenali. 
Takže forma je bídná, ale už jsem taky byl párkrát proběhnout ještě nezveřejněnej Model 3. A to je na mě zatím největší bič, anžto neustále z kopce do kopce. Očekávám letos skokovej nárůst formy v kopcovatých terénech ;-)

Fotbal
Jinak rýmička nerýmička... to by bylo, aby mně zabránila v klání fotbalovém. Po loňském třízápasovém pokusu jsme letos měli celozimní soutěž v produktivitě. Po předposledním kole jsme to měli s Karlem nerozhodně, ale díky neúčasti ve finále jsem se musel spokojit s druhým místem.  
Já osobně vidím velkej úspěch, že kromě posledního případu se nás sešlo vždy nejmíň osm, což v posledních letech nebylo vůbec pravidlo. 
  
Tvorba
Co se týká tvůrčí činnosti, na podzim a na začátku roku jsem sliboval a sliboval, až jsem začal bejt lehce nervozní jestli jsem toho nenasliboval nějak moc. 
Mělo to všechno kulminovat právě v současný době, březen, duben, květen. Naštěstí (no, ikdyž všechno je relativní) jedna velká větev práce byla ze strany investora posunutá na léto a na druhou zase jedno menší město nenašlo v letošním roce v rozpočtu potřebnej obnos, takže se to tak hezky usadilo, že je toho tak akorát. Navíc musím říct, že mám podporu i ze strany různých externistů, díky nimž jsem byl například zproštěn plýtvání časem na velikonočním soustředění a mohl se čile věnovat pracovnímu úsilí. 

Dokonce došlo na malé dejavu, kdy jsem se ocitl u jednoho hotelu, kterej přistavuje školící středisko. Tady se mimochodem setkaly moje oblíbený ingredience - dobrej základní materiál a investor. Tady stačí bejt trochu při smyslech a dobrá věc by se měla podařit.  

Jinak bych ještě zmínil dvě reakce na následující akce. Pomalovanej panelák se dočkal na facebooku přímo kontroverzních názorů, což se mně zdá lepší, než když to je každýmu buřt. Co se týče webu našeho dvouzávodu, tak jsem za něj dostal pěknou čočku a kartáč v emailu. Až jsem si začal říkat, že bude-li v budoucnu nějaká další příležitost a já budu požádán o nějakou další rekonstrukci.... No ale pak zase po nějakým čase mně přistála informace, že se tomu stylu docela přichází na chuť. Jinak jestli jste nezaznamenali, tak zajímavá tipovací soutěž opět na facebooku ohledně inspirace. 

středa 9. března 2016

:: Tetris haus

Tak první malování po paneláku. Že to ale je extra paneláček, nemyslíte... ;-) Řekl bych, že se na něm v minulosti někdo značně vydováděl. Teda ne že bych měl rád klasický paneláky, ale aspoň mají nějakej řád. V tomhle případě je to neřád. Takže nezbývalo mnoho jinejch řešení, než ten neřád korunovat. Tak uvidíme, uvidíme...

neděle 28. února 2016

:: Proč ty ďubky?

Tak mě pan Vorel zase uvrtal do nějakýho webu. A už jsem zase "v tom". A abych si to udělal hezký, tak jsem na facebooku vyhlásil soutěž, kdo první uhodne, čím je web inspirován. 

.....

Takže už máme výsledky. Inspirací jsou kočky v Trutnově - sochy šelem od Michala Gabriela. První uhodl - kdo jiný - kauč, ovšem do té doby padaly různý možnosti. Knihovna v Hradci, dav lidí v Trutnově, síť bunkrů na hranici, děrná páska, včelí plástev, biatlon, bublinová fólie, manšestr od rolby, překrytí prken, a Béďa si to u mě mimochodem rozlil, protože tipoval že NIC, jak to je prej u architektů obvyklé...

úterý 19. ledna 2016

:: Hotelový resort v Broumově v cíli

Stojíme na lávce, neformálně švitoříme, a při pomalém západu slunce se zvolna rozsvěcuje celá nová půlkruhová novostavba. Zvláštní, až dojímavej, moment jednou takhle navečer v Broumově.


Dnes hodlám dohnat jeden zářijovej rest... Tehdy se totiž bazénovou přístavbou dokončil hotelový resort, a završila se tak práce týmu, který na tom dělal - a to jsem se musel podívat - od března 2011.


Na počátku, to je v tom březnu před čtyřmi lety, stál na tomto místě jeden hotel, sídlící ve stylové prvorepublikové vile, potom přilehlá depandance a taky tenisový kurt. Dnes je celý areál rozlohou zhruba dvojnásobný. Přibyl druhý - mezitím zrekonstruovaný - hotel (Manor house) a přes frekventovanou silnici se propojil pěší lávkou. A vznikl nový víceúčelový objekt Congress a Wellness - poměrně velkoryse rozmáchlá záležitost do tvaru skoro půlkruhového rohlíku. Za slovem "congress" se v podstatě skrývá školící funkce, wellness potom obsahuje bazén pětadvacítku, nějakou tu sauničku, vířivku, fittness, ale taky třeba indoor golf.

Záměrně vyzdvihuju, že to byla práce týmu. Nebudu teď lacině po bitvě lakovat, že vše proběhlo v klidu, idylicky a harmonicky. Nicméně nyní s odstupem se dá říct, že to stálo za to. Předně to byl investor. Osvícený, korektní, náročný. Architekturou se zabývalo naše studio, architekt Foglar řešil část interiéru Manoru, architekt Mikula zase interiér bazénové části. Projekt zpracovával INS Náchod, konkrétně O.Martin (C+W, lávka) a L.Klubal (Manor). Stavěla místní zkušená firma BSS pod vedením M.Schmidta.

I zde chci poděkovat za spolupráci a investoru popřát, aby všechno, nad čím jsme strávili nejednu krušnou chvilku, svému účelu dobře sloužilo. A s dovolením také utrousím informaci, že se právě zabýváme přípravou rekonstrukce toho prvního hotelu, protože jak trefně a zároveň hořce investorsky zmínil pan generální - "démon provozu obchází".

A teď obrázky. Spoustu jsem už někde prezentoval, nejvíc při příležitosti dokončení první etapy (Congress) a k tomu speciálně určenému článku. Ale teď je ještě větší příležitost a ta si vynutila nové alba a to:



úterý 8. září 2015

:: Proč to dělám


Připraveni na malé rádoby filozofické rozjímání? 

Dnéssepodívámezpátkydominulostinató, proč dělám co dělám. Proč dělám orienťák, proč dělám svoji práci a možná ještě něco. A proč že považuju za důležitý s tím otravovat? Tak ruku na srdce, nevím, jak byste bez toho mohli být.... A zabejvat se sám sebou a prožívat se.... - to je přece leitmotiv většiny zdejších článků, ne? Taky musím trénovat skládání slov do vět, sloh, stylistiku, gramatiku a pravopis (to hlavně, že...), protože jsem dostal nabídku, která nejde odmítnout - jestli nechci psát na jeden web za peníze... ;-)

Protože jsem občas stižen nepatrnou internetovou upovídaností a hrozí akutní nebezpečí, že se mně to nekontrolovaně rozroste a rozvětví, tak vám pro jistotu hned na začátku prozradím konec celé detektivky. Zatímco s běháním to mám poněkud složitější, tak motivaci, proč dělat architekturu, mám jaksi vyřešenou.

Orienťák
Zvláštní že jsem si vybral sport, ke kterýmu podle mě nemám zas tak velký předpoklady. Strašně dlouho mě trvá, než se dostanu na nějakou slušnou úroveň, přičemž ten proces je jedno velký utrpení. No a ke všemu se mně ještě zdá, že když už se na ten himaláj teda jednou vyškrábu, strašně snadno se mně z něj padá. Jo a mezi náma; ta "slušná úroveň" taky není jako úplný terno.

Jinak ale orienťák sám o sobě je podle mě nejlepší sport. Krásnej, drsnej, dobrodružnej, pestrej, napínavej, strhující. To víme všichni my. A taky to, že to nejzajímavější se odehrává během závodu v naší hlavě. 
Potíže nastávají, když se orienťák snaží prodat ven, laikům. To jsou vyčerpávající debaty a stejně si nejsem jistej, jestli to na druhý straně padá na úrodnou půdu. No a potíže na druhou nastávají, když se dostaneme do televize. Ale to je samostatný téma, který mám v plánu někdy příště.

Když to podruhé (a naposled) cinklo...
MČR Chvaleč 2005 a nejrychleji
proběhnutý divácký úsek v kariéře
Když o tom tak přemejšlím, tak docházím k zajímavýmu zjištění, že samotný běhání mě upřímně řečeno zas tak nebere. Teda takhle; bere, ale musím mít natrénováno. No a to není zas tak jednoduchá věc. Předně; docela to bolí. No a taky to leze do času; takže pro to taky musí být slušná motivace. Taky nemůžu říct, že ji mám vždy...

Když mám natočeno, tak oběhnu skoro všechno; když ne, tak mě prudí i třeba takovej middle v sebehezčím terénu. Na co mě moc neužije a co vlastně skoro vůbec neběhám jsou jednotvárný tréninky po silných cestách, natož po asfaltu. Takový ty Pardubice Hradce, Monaca a tak podobně. Taky se zrovna nedá říct, že nemůžu dospat, když mám jít něco delšího. Ale; jsou případy kdy se na něco takovýho i těším - když je taková trasa pestrá a proměnlivá. Typově jako třeba taková turistická stezka vedoucí po hraně broumovských stěn (článek "do kopce"), no anebo běhání v horách (k tomu jsem se bohužel už dlouho nějak nedostal). 

Baví mě trénovat. Když už vypukne jev, kdy jsem například dlouho nepřerušeně zdravej nebo mám nějakou silnou motivaci, a už se zakousnu, tak jsem schopnej dost cílevědomě točit. Na druhou stranu; když jsem neustále přerušován rýmičkami a podobným svinstvem, propadám do apatie, sebelítosti a obviňování celého světa. Baví mě běh v terénu. Je jenom málo lepších věcí, než si tak plout při nějakým dlouhým výběhu, nic neřešit, na všechno se vys... vysadit. Baví mě intervalový tréninky. Celkem jakýkoliv, hlavně, že to utrpení může za chvíli skončit a můžu si odpočinout. Tempový tréninky taky, ale - čím delší, tím horší a tím obtížněji se k nim přemlouvám. Jinak ale nějakej překonanej čas po takovým tempu může být velmi euforická a motivující (když už se tím slovem zabýváme) záležitost.

No a baví mě pochopitelně závodit ;-) Tady to "když je natrénováno" platí na druhou. Když to neběží, je to uuuutrpení. Když se běh vůbec nemusí řešit, je to nádhera. Zvlášť rád mám závody, kde je nějakej speciální náboj. Tady mám na mysli asi nejvíc mistráky klubů, se kterými mám spojený ty nejintenzivnější zážitky. Například mistrák ve Chvalči 2005, celej svůj úsek, doběh ve spektakulární aréně, a infarktovej Vaskův finiš.... jen to tady píšu a chce se mi jít běhat ;-)
  

Architektura
Vlastně jsem nad tím nijak zvlášť nepřemýšlel. Teda, o tom, že bych byl něco jinýho... Tak odmala jsem to viděl doma, že... Výkresy, modely, atd. 

Zatímco orienťácká motivace je jaksi vnější (že je to sice hezký, ale možná ještě hezčí je, když už jsem v cíli a je z toho třeba nějakej hezkej výsledek), tak tahle motivace vychází z podstaty a asi pramení z toho, že jsem měl vždycky radost, když jsem viděl, že někde něco hezkýho postavili, obnovili, opravili..... Že špatně snáším, když vidím, jakej čurbes tady ve městech a v krajině (a v hlavách) zanechali rusáci a komunisti. Že chci pomáhat lidem s barákama a napravovat čuňárny. Z patetickýho vnitřního přesvědčení dělat okolí hezčí. Teď jsem se u toho celej dojal... 

Většina jsou realizace
Ostatní (zatím) nerealizované studie
A co mě baví nejvíc a v čem si myslím, že jsem (když ze země zvednu všechnu svojí skromnost) dobrej?

Řekl bych vymyslet barák tak, aby nejen vypadal, ale i fungoval. U nových domů to je samozřejmě jednodušší (i tak to představuje tunu pokreslenejch papírů a spoustu variant), u rekonstrukcí to má ten bonus, že se právě napravuje nějaká čuňárna, napáchaná dřív. Většinou je to tak, že na začátku to bylo v pořádku, mělo to styl a fungovalo to. Pak ale nastoupila lidová tvořivost, komunizmus nebo obojí a ruku v ruce prasily a prasily, až to celý zprasily.  

Druhá oblast je urbanistická. Ne teda nějaký územní a regulační plány, ale takovej malej soubor staveb, malý sídlišťátko, atd. Pro laiky možná ne úplně srozumitelný, ale jinak ohromně zajímavá a kreativní oblast. A dělaj se při ní hezký barevný výkresy. Po hříchu mně už nějakou dobu podobná úloha na stůl nepřistála...

No a další velká oblast, kterou se rád zabývám je ze seriálu proměna Před a Po. Na počátku je nějakej víceméně nedobrej stav, ohoblovaná fasáda, velkej koženkovej sál, čím beznadějnější tím lepší. Ordinuje se s gustem photoshopová procedůra: omlazovací kůra, face-lifting, liposupce, lipolýza. Taková malá ukázka je na obrázcích. Zájemci můžou pokračovat na wwwebíček.

Vím, dalo by se pokračovat ještě hodiny.... Jo mimochodem! Kdybyste si doma náhodou sušili třeba nějakou z těchto úloh, neváhejte se s důvěrou obrátit. Řešení v duchu neokázalé kultivovanosti; přátelské a konstruktivní jednání; oboustranná spokojenost. Fakt ;-)    

No a protože už je tady nehorázně moc textu, tak to urychleně zakončíme ještě dvěma činnostmi, které mě momentálně napadají. 

Stavba tratí, a už jsem to někdy psal, stojí tak nějak mezi. Je tam potřeba samozřejmě nějaká závodní zkušenost, a zároveň je i užitečná nějaká kreativní schopnost. Takže se to tak hezky doplňuje, a je to i oboustranně výhodné.   
A nemůžu vynechat psaní intimností na net. Proč? Ješitná, egoistická, nafrněná, samolibá povaha... Mám pokračovat? ;-)

Speciálně vybírám tento dům. Surové vražení přístavby do štítu fasády pokládám za extrafaul. 
 Bohužel; k této proměně nedojde, ale je to zatraceně škoda... 
(Doufám, že v jistých kruzích, které ho poznávají, tímto zveřejněním nezpůsobím menší poprask)

pondělí 10. srpna 2015

:: Dva medvědi šli k zemi

A rozběhla se nám i další proměna. Tentokrát je to v Hronově a už se čile buduje. Vizu a foto v dalším pokračování článku a taky v albu. Baru původní podobu tohoto domu označila jako velkej medvěd, prostřední medvěd a malej medvěd ;-)